Nadia Beugré (Pobřeží Slonoviny/Francie)
Quartiers libres
- Sobota 14. 10. / 18:30, Divadlo Archa
Existují místa, kam nemáme povolený vstup? Místa, která máme zakázáno prozkoumávat? A když už do nich jednou vstoupíme, jak s nimi naložíme a co to udělá s námi? V představení Quartiers libres (2012) Nadia Beugré odhaluje a zkoumá právě takováto zvláštní zakázaná místa. Místa, která nás tolik přitahují: prostory svobodné tvorby, úplného odevzdání se a nových objevů. A právě tady se odehrává tvrdý boj o svobodu projevu a výrazu, právě tady se nesmíme nikdy vzdávat.
Na začátku představení prochází hledištěm tanečnice ve vysokých podpatcích, evidentně v dobré náladě, prozpěvuje si a dokonce vyzývá diváky, aby zpívali s ní. Působí naprosto uvolněně, sama se nakonec svému výstupu pobaveně zasměje. Kolem krku má ležérně přehozenou šňůru od mikrofonu. Ta se však hned na začátku vystoupení pozvolna zamotává a utahuje, až se z ní stává nebezpečná smyčka. Tanečnice žádá diváky o pomoc. Nakonec zůstává na jevišti lapená v rekvizitách vlastní performance a pouští se do usilovného boje o vlastní životní prostor. Úzkost a napětí se nevyhnutelně přenášejí na diváky, což je však přesně to, o co Beugré jde. Jakoby obecenstvu pouhým pohledem sdělovala: „Hezký taneček rozhodně nečekejte, proto tu nejste. Tohle vás bude bolet. Budete se totiž muset dívat, jak to bolí mne.“
Během představení se pak tanečnice usilovně snaží znovu vydobýt své „quartiers libres“, což je francouzský výraz pro volné či svobodné území. Co si s ním pak ale počne? A stojí to vůbec zato? Choreografka a performerka v jedné osobě tu v plném nasazení zápasí s dusivými omezeními v podobě přesně vymezeného prostoru jeviště, tíživých zvuků, záplavy plastových lahví a nekonečných kabelů. Ve světě, který před ni neustále staví nějaké překážky, je neustále nucena svádět svůj nevyhnutelný, současně vášnivý i marný, boj za svobodu, který nezvratně poznamenává její tělo i duši.
Nadia Beugré se zpočátku věnovala tradičním tancům z Pobřeží slonoviny. V roce 1997 založila spolu s Béatrice Kombé taneční soubor Tché Tché, který vystupoval a působil i v zahraničí a získal řadu mezinárodních ocenění. Beugré současně vytvářela i sólové choreografie – s vlastním představením Un espace vide: Moi (Prázdný prostor: já) se představila ve Velké Británii, Francii, Burkině Faso, Tunisu a Spojených státech. Poté následovaly další sólové projekty – Quartiers libres (2012), Legacy (2015) a Tapis rouge (2017), které už taktéž měli možnost vidět diváci v mnoha zemích.
Délka představení: 50 min.
/Festivalový BUS: 19:40 Divadlo Archa směr Divadlo Ponec/
https://vimeo.com/154837689
http://latitudescontemporaines.com/production/nadia-beugre/
Choreografie & performer: Nadia Beugré
Dramaturgie, zvuk: Boris Hennion
Kostýmy: s Nadia Beugré et Boris Hennion
Světelný design: Laurent Bourgeois et Erik Houllier
Producent: Latitudes Prod (Lille)
