Festivalová škola Arts Managementu 2021

22. 9. Středa	10:00—16:30	ve škole
23. 9. Čtvrtek	10:00—16:30	ve škole
24. 9. Pátek	10:00—16:30	ve škole

(Pro přihlášené účastníky. Registrace ukončena.)

 

Festivalová škola je určena studentům, umělcům a zástupcům organizací působících v oblasti kultury. Cílem festivalové školy je nabídnout účastníkům setkání s renomovanými odborníky z různých oblastí umělecké produkce (fundraising, právo, sebeprezentace, marketing, osobní rozvoj, koučink ad.). Festivalová škola nabízí unikátní příležitost pracovat ve skupině 25 vybraných účastníků formou workshopů, přednášek, diskusí a společného sdílení. Součástí školy je společná návštěva večerních festivalových programů a možnost nahlédnout do zákulisí organizace mezinárodního festivalu na netradičním místě.

 

Lektoři:
Marek Prokůpek, Denisa Václavová, Ondřej Horák, Jan Kroupa,
Veronika Bednářová + Pavlína Fechterová, Ivana Vostárková

 

 

 

PROGRAM

FESTIVALOVÁ ŠKOLA ARTS MANAGEMENTU 22. – 24. 9. 2021
(v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu 9. – 26.9. 2021)

 

středa 22.9.

10:00 — 12:30
Denisa Václavová: PROSTORY A MÍSTA

14:00 — 16:30
Marek Prokůpek: INOVACE BUSINESS MODELŮ UMĚLECKÝCH ORGANIZACÍ

 

čtvrtek 23.9.

10:00 — 12:30
Ondřej Horák: PROČ SE BART SIMPSON NUDÍ V HODINÁCH VÝTVARKY

14:00 — 16:30
Jan Kroupa: PRÁCE S DÁRCI NA KULTURNÍ PROJEKTY

 

pátek 24.9.

10:00 — 12:30
Veronika Bednářová + Pavlína Fechterová: JAK DOSTAT KULTURU DO MÉDIÍ

14:00 — 16:30
Ivana Vostárková: HLAS JAKO ZRCADLO OSOBNOSTI

 

Denisa Václavová
PROSTORY A MÍSTA

Najděte si místo ve veřejném prostoru, o kterém se domníváte, že potřebuje podpořit, změnit, přetvořit, upravit, zrekonstruovat, zachránit, zachovat, zvelebit, zvýraznit, doplnit, oživit… Dejte si čas na jeho prozkoumání, někam se posaďte, chvíli v něm zůstaňte, nikam nespěchejte. Jak se v místě cítíte? Jak se v něm lidé pohybují? Co vám zde chybí? Čeho je příliš?
Povídání o prostorách a místech pro umění s festivalovou kurátorkou.

Denisa Václavová je spoluzakladatelka neziskové organizace Čtyři dny, jež od roku 1996 pořádá mezinárodní festival současného umění 4 + 4 dny v pohybu. Dramaturgyně, kurátorka, fundraiserka a konzultantka kulturních projektů. Spoluautorka publikace Site Specific (nakl. Pražská scéna 2008) a Divadlo v netradičním prostoru, performance a site specific (nakl. AMU 2010). Vystudovala produkci na divadelní fakultě AMU a volné a užité umění na UMPRUM v Praze (disertační práce na téma site specific), kde také působí jako pedagožka (obor Management umění). Vede či vedla kurzy pro různé umělecké školy /například DAMU, AVU, FAMU, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZU v Plzni/.

 

Marek Prokůpek
INOVACE BUSINESS MODELŮ UMĚLECKÝCH ORGANIZACÍ

Umělecké organizace musí neustále čelit rychle se měnícímu sociálnímu, politickému, technickému a ekonomickému klimatu a přizpůsobovat tak své business modely, koncept, který se začal v uměleckém sektoru v posledních letech hojně využívat. Většina uměleckých organizací čelí v posledních desetiletích klesajícímu trendu ve veřejném financování, tlaku na rozšíření sebefinancování, rostoucí poptávce po digitalizaci a zvyšujícímu se konkurenčnímu prostředí. Aby tedy umělecké organizace prosperovaly, musí revidovat a inovovat své business modely, vykročit ze své komfortní zóny a rozvíjet nové aktivity. Cílem této přednášky bude seznámit účastníky s konceptem business modelu a jeho implementaci v uměleckých organizacích a prezentace konkrétních příkladů z uměleckého prostředí.

Marek Prokůpek je výzkumník a učitel v oblasti managementu umění a ekonomiky kultury. V rámci výzkumu se specializuje na oblasti ekonomiky a managementu muzeí, fundraisingu a jeho etickým aspektům v muzeích a problematice inovativních business modelů uměleckých a kulturních organizací. Působí jako hostující profesor na Università Roma Tre v Římě a KEDGE Business School v Paříži a Bordeaux, kde přednáší na téma financování kultury, managementu muzeí a trhu umění. Marek je členem organizací International Council of Museums, The Association for Cultural Economics International a The International Association of Arts and Cultural Management. O managementu umění přednáší rovněž na VŠE.

 

Ondřej Horák
PROČ SE BART SIMPSON NUDÍ V HODINÁCH VÝTVARKY

Současné výtvarné umění může působit komplikovaně a nepřehledně. Přesto by se debata o jeho podobách měla stát výchozím bodem v dialogu se studenty a nikoliv odmítaným a přehlíženým tématem. K tomu mají dopomáhat především naše (městské, krajské, státní) galerijní a muzejní instituce a to v úzké spolupráci se školami. Jaké podoby může tento druh spolupráce mít a jak by mohli vypadat hodiny výtvarné výchovy v budoucnu? Jak mluvit se studenty o současném umění? Svoji vizi představí Ondřej Horák, člen vzdělávací platformy MUS, která dlouhodobě prosazuje změny v koncepci výtvarné výchovy na základních a středních školách.

Ondřej Horák je kurátor, autor vzdělávacích projektů a řady popularizačních publikací. Začínal jako lektor a autor doprovodných programů v Národní galerii v Praze (2005-09), vedoucí Lektorského centra GASK (2009-11). Byl realizátorem doprovodného programu Ceny Jindřicha Chalupeckého (2011-15), vedoucím doprovodných programů galerie Tranzitdisplay (2014-16) a Galerie Rudolfinum (2016-17) a iniciátorem projektu Artpark (2016). Zakladatel vzdělávací platformy Máš umělecké střevo? (od 2009). V roce 2014 obdržel (společně s Jiřím Frantou) cenu Magnesia Litera za knihu Proč obrazy nepotřebují názvy.

 

Jan Kroupa
PRÁCE S DÁRCI NA KULTURNÍ PROJEKTY

Štedrost a velkorysost k umění vždycky neodmyslitelně patřily. Jak se ale k sobě mají v současnosti v České republice? Jsou soukromí dárci ochotní kulturu a umění podporovat? A pokud ano, jak s nimi pracovat, na koho se obrátit a jakým způsobem…? Proč by zrovna nám měl někdo něco dát? Za který konec práci s dárci chytit, jak začít a co můžeme čekat?

Jan Kroupa působí 20 let jako konzultant, lektor a analytik v oblasti filantropie, fundraisingu a vedení organizací občanské společnosti v České republice a více než patnácti zemích světa, především ve střední a východní Evropě. Je spoluzakladatelem Českého centra fundraisingu, předsedou NETT, o. s. (nezávislý think tank pro občanskou společnost) a členem několika správních rad dobročinných organizací u nás i v zahraničí. „Pomáhám lidem a organizacím dělat to, co považují za správné, aby mohli chodit světem s hlavou vysoko vztyčenou.“

 

Veronika Bednářová + Pavlína Fechterová
JAK DOSTAT KULTURU DO MÉDIÍ

Jak efektivně komunikovat s novináři, jak přesvědčit editory, že právě váš projekt stojí za povšimnutí? Kulturní novinářka a zahraniční reportérka Veronika Bednářová a specialistka na PR a majitelka agentury 2media.cz Pavlína Fechterová vám ve společném povídání prozradí, jak to udělat, aby vaše tiskové zprávy nekončily v koši.

Veronika Bednářová je česká kulturní novinářka a zahraniční reportérka Reflexu, autorka stovek profilových rozhovorů a reportáží z USA, Jižní Afriky a Velké Británie. Od roku 2002 do roku 2019 vedla česko-anglický Festivalový deník na MFF Karlovy Vary, na pražské pobočce americké New York University vyučuje umění reportáže.

Pavlína Fechterová, majitelka agentury 2media.cz, pochází z Českého Krumlova. Do Prahy odešla studovat Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor Filmová věda, od té doby se věnuje práci v oboru PR. Přednáší na katedře produkce FAMU filmové PR, je respektovanou mediální konzultantkou.

 

Ivana Vostárková
HLAS JAKO ZRCADLO OSOBNOSTI

Lidský hlas, vnímaný jako projev schopnosti člověka vyjádřit sama sebe, patří k jeho základním, vrozeným životním projevům. Vypovídá vždy o jeho sebepojímání, sebeprožívání a je jím primárně i vyvoláván. Lidské hlasivky jsou schopny vyjádřit nejcitlivější stavy i proměny naší psychiky. Hlasem nelze lhát. Tím, že je hlas schopen obsáhnout celou lidskou bytost, vyjadřuje její jedinečnost, může se stát i nezastupitelným tvůrčím prostředkem.

Ivana Vostárková je absolventkou KALD DAMU, loutkoherečka, herečka, pedagožka. Společně s divadelní praxí (spolupráce s režiséry Makonjem, Krobotem, Schormem, Krobem) se postupně zaměřuje na výzkum různých hlasových technik souvisejících nejen s uměleckou činností. Od r. 1995 působí jako hlasová pedagožka na DAMU (KVD, KATAP), na KP vyučuje psychologii a kulturu sociální komunikace, externě vyučuje i na FAMU. Jako lektorka vede semináře zaměřené na práci s hlasem jak pro hlasové profesionály, tak pro pedagogy, právníky, manažery, psychology, muzikoterapeuty a další profese. V České televizi působila jako hlasová a mluvní pedagožka. Věnuje se individuálnímu vedení zpěváků (Aneta Langerová, Lenka Dusilová, David Koller, Jan Budař a jiní). Její práce se zaměřuje také na oblast terapeutickou, věnuje se hlasové analýze a psychosomatickým souvislostem.