Čtyři dny | Four days

Kdyby trvaly ty nymfy

Kurátorka Dita Lamačová

Reality do you need me? – výstava současného umění pro Novou strašnickou školu

 

Kurátorka: Dita Lamačová

Účinkují: Jan Boháč, Julie Daňhelová, Veronika Holcová, Líba Kotrbová, Jiří Ladocha, Dita Lamačová, Jan Šikl

 

Ypsilon je zvláštní písmeno, nemá vlastní zvuk.
Pythagoras jej používal jako znak cesty cnosti nebo neřesti. 
Lactantius pak jako znak životní cesty, 
která se rozděluje. A člověk váhá. 
Červená nebo modrá? Anebo zůstat ještě v předsálí a rozloučit se s pachy? 
Se vzpomínkami, které z hlubin vyplavou?
Dinosaury vzrušující vůně květin tak odpuzovala, 
že raději zemřeli hlady, než aby je začali pojídat.
Žijeme ve věku informačních technologií. Květiny v něm žily pořád. 
Celý den sbírají informace, aby je v noci zpracovávaly. 
Neuromelanin v lidském mozku pohlcuje světlo 
a má schopnost ho přeměňovat na jiné formy energie. 
Už před příchodem neokortexu se náš mozek podobá květinám. 
Vedle plazího a savčího dominuje květinové vědomí. 
Přináší telepatii a vciťování. 
Na úrovni bájesloví, tedy na úrovni psychické a symbolické, 
je přechod do květinového stadia vývoje představován Faunovou smrtí.
Mezi vonným osvícením květin není pro Faunův kozlí pach místo. 
Ale Faun hraje sladce. A Echó ho doprovází k transu. Transformace. 
zesílit pozornost
kultivovat náznak za bílého dne jít na sever 
a obrátit se k jihu bez rozdílu mezi minulostí 
a budoucností viset nohama ve vzduchu 
je to moře nebo obloha? a pořád dokola
hledat význam věcí 
až k omamné střízlivosti

 

 

V rámci Reality do you need me? – výstavy současného umění pro Novou strašnickou školu ›