We use cookies to enhance your experience. By continuing to visit this site you agree to our use of cookies. | Více | Accept

Čtyři dny | Four days

Markéta Magidová: Rodina?

ProLuka – galerie pod vršovickým nebem

Zveme Vás na vernisáž – čtvrtek 18. 11. 2021 v 17:0

Galerie ProLuka – Bezručovy sady, Praha 10 – Vršovice
(park naproti domu Slovenská 23), zastávka tram Krymská
mapka zde ›

 

ProLuka – galerie pod vršovickým nebem hostí jednu z instalací ostravského festivalu Kukačka kurátorů Tomáše Knoflíčka a Libora Novotného. Letošním tématem festivalu instalací, infiltrace a intervence ve veřejném prostoru bylo Toto není umění. Galerie ProLuka přiváží dílo Rodina Markéty Magidové, adaptované do Bezručových sadů na Praze 10.

Navzdory lekci modernismu, jež k němu přitáhl pozornost jakožto k významnému zdroji inspirace, je dětský výtvarný projev ve společnosti i nadále vnímán spíše jako nevážná hra či jako nedokonalé vyjádření, které se ještě musí dále kultivovat a interpretovat, aby se mohlo stát uměním. 

Ve srovnání s ním přitom nutně nezaostává a z hlediska odvahy či autenticity má nad ním leckdy dokonce navrch, protože nezatížená dětská percepce se snáze vyhýbá stereotypům. 

Dílo, které Markéta Magidová prezentuje, obvyklé kvalitativní soudy obrací a dětskou kresbu staví na piedestal náležející „správnému“ umění. Dětská kresba, nedotčená výtvarnými konvencemi, reflektuje gesto, vztah, emoci i subjektivní, svobodné a imaginativní vidění světa. Z archivu dětských kreseb, které autorka měla k dispozici od svých tříletých dcer, byl vybrán výjev rodiny, téma, které kreslí každé dítě a každé ho uchopí po svém. Kresba je následně adaptována na trojrozměrnou realizaci a převedena do sochařské reprezentace vhodné do veřejného prostoru. Svojí velikostí, materiálem i umístěním zdůrazňuje závažnost a význam každého tahu. Z několika rychlých čar, které by ve většině případů skončily v koši jako nepořádek, se stává nadživotní socha.

Barevné řešení soch je voleno s ohledem na podzimní klima, prohozeny jsou však „typické“ barvy pro daný gender, jímž se formuje estetické vnímání dětí – tatínek je růžový, zatímco maminka zelená.  Skrze tyto drobné i větší posuny se pro diváky otevírá nová perspektiva pohledu na to, co může znamenat umění, jak otevírat naši imaginaci a překonávat stereotypy.

Tomáš Knoflíček

 

Podpořili: MČ Praha 10, Ministerstvo kultury ČR, hl. m. Praha
Mediální partneři: ArtMap, Fotograf
Pořádají: Čtyři dny