Místa činu 2024

vNITRO

kurátorka: Kristýna Hájková

Výstava otevírá dialog mezi minulostí a přítomností v prostoru, který kdysi sloužil jako místo pro odposlechy a sledování. Autoři zde vytvářejí hmatatelný odraz toho, jak národní paměť formuje naši identitu a vědomí. Výstava má za cíl se stát referencí specifického místa, jeho historie a zprostředkovat individuální přístupy autorů v kontextu kolektivní paměti. 

Budou představeny rozdílné principy, jakým způsobem je možné pracovat site specific v objektu, který je svědkem temných kapitol naší historie. Umělecké dílo se zde stává nástrojem pro smíření, ozdravení i uchovávání, a to s využitím principu dokumentace reality, nebo její konfrontace s artificiálností.

Vystavující: Miloš Michálek, Adéla Matasová, Tereza Melková, Tereza Štětinová, Patrik Vanický, Jiří Žák, Václav Mach, Robert Vlasák, Marie Tučková, Jan Poš, Anna Šimralová, Vítězslav Plavec, Nela Maruškevičová, Polina Khatsenka a Anton Anishchanka, Jaroslav Málik

v_nitro / druhé patro

kurátor: Radek Wohlmuth

Výraz lidské nitro označuje vnitřní svět člověka, který zahrnuje jeho myšlenky, pocity, emoce a vnitřní prožitky. Vnitro je naproti tomu politicky generovaný mocenský nástroj, jehož nedílnou součástí je represe proti nepohodlným osobám nebo skupinám lidí. Právě tato konfliktní významová přesmyčka je leitmotivem výstavního projektu Druhé patro, jehož rámec vytváří jedna z budov v centru Prahy spadající déle než půl století pod působnost Sboru národní bezpečnosti. Bývalé policejní kanceláře, zasedačky, ale i výslechové místnosti se staly konfrontačním polem mezi niterným a veřejným, nezávislým a systémovým, osobním a politickým, svobodným a totalitním. Umělkyně a umělci, kteří zde své individální vizuální komentáře vytvořili patří do střední a mladší generace. Někteří z nich šli výhradně cestou tradičního uměleckého školení, jiné formovalo graffiti, street art nebo třeba techno scéna. Způsoby jejich vyjadřování jsou různé, většina se pohybuje v rámci tradičních médií, ať je to kresba, malba nebo socha, ale kromě obrazů nebo objektů se na výstavě objevují také instalace, intervence nebo projekce. Základní přístup je site specific, tedy bezprostřední reakce na prostředí a genia loci budovy. Každý z autorů / autorek si spot pro svoji realizaci vybral sám, takže ve výsledku vznikl labyrint, jehož neřízené řetězení a vzájemné vztahy spolu s někdy až matoucí členitostí budovy dává čtení a interpretaci výstavy další rozměr. Kurátorem projektu je Radek Wohlmuth

Vystavující: Patrik Adamec, Radka Bodzewicz, Epos 257, Ondřej Filípek, Veronika Gabrielová, Klaudie Hlavatá, Jakub Hubálek, Jakub Janovský, Martin Kocourek, Kateřina Gabriel Konarovská, Ivo Mathé, Phila Primus, Patrik Proško, Mai (Magdalena Rajchlová), Hynek Skoták, Alessandra Svatek, Hana Svobodová, Tereza Šrámková, TIMO, Toy_Box, Magdalena Turzová, Vladimir 518, Michaela Vrbková

Doprovodný program:

Přednáškový cyklus na téma vztahy

8.+.9.+11.10. Hybernská 2

Pozice výtvarných festivalů na české umělecké scéně

Diskuze, 10. 10. / 18:30, Hybernská 2