4 + 4 + 1 Hudební noc
Sad Linguini / Vyktoryja / Časovač / Marbles / Dukla
- Sobota 13. 5. / 19:00–23:00, Erpet Smíchov
Již po třetí vás zveme na hudební noc v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu. Letos se akce bude opět konat v bývalém sportovním centru Erpet. Letos vystoupí mj. Sad Linguini, Vyktoryja, Časovač a další.
19:00 Sad Linguini
19:30 Vyktoryja
20:15 The Marbles
21:30 Časovač
22:30 Dukla
Časovač
Kapela Časovač je těleso složené z hudebníků, kteří za sebou mají dlouholetou zkušenost z jiných hudebních projektů. Jejich cílem je tvořit hudbu stejné kvality a úrovně jako známé či méně známé zahraniční kapely, ale přitom s českými texty. Budují si cestu od klasických žánrů jako funk či rock k novějším odvětvím více spojeným s elektronikou a moderním popem. V současné době za sebou mají vydání prvního singlu „V hlavě mý“ a pracují na dokončení svého debutového alba.
Vyktoryja
Na klavír hraje cca od 10 let, později začala i zpívat a skládat vlastní písničky. Psaní a skládání pro Viktoryju funguje jako takový deník nebo terapie. Když je jí smutno, sedne si za klavír a ze všeho se vyzpívá. Baví jí hledat zajímavé kombinace a nechat se ovlivňovat různými žánry od klasické hudby po oldschoolovej hip hop.
Sad Linguini
Hudbu začal tvořit v 17 letech a ze začátku se snažil dělat hlavně beaty. Nějak přirozeně ho pak napadlo, že by rád vytvářel plnohodnotný projekty se zpěvem, elektrickou kytarou a vším ostatním. Ke konci roku 2022 začal skladby vydávat, což homě namotivovalo se v hudbě dál posouvat. Jeho největší inspirací je Dream Ivory, Ekkstacy nebo Lil Peep.
Marbles
Marbles je pražská indie-pop kapela, která se dala dohromady v roce 2019. Jejich cílem je posluchače vtáhnout do melancholické atmosféry a svými texty předat vlastní myšlenky o životě.
Dukla
Kapela, která zpívá „od srdce“, zahalená zvukem bezstarostné alternativy pozdních osmdesátých let ve stylu Galaxie 500, anebo devadesátkových celků typu Priessnitz s elektrickými podtóny. Texty okamžitě chytnou za uši, neboť jsou blízké každému mladému člověku, který v deset večer odmítá spát, potlouká se ulicemi a pěstuje svou překroucenou formu flanérství, čekaje pět let u Prioru. Poetismus, který rezonuje slokami a refrény, jako by po holanovsku říkal „můj život je fantastický, protože je všední“, a i přesto, že jsou obrazy velmi často přiřazeny k pražským zákoutím, může člověk se zvýšenou senzitivitou prožít to, o čem se zpívá, v jakémkoli jiném městě.
