We use cookies to enhance your experience. By continuing to visit this site you agree to our use of cookies. | Více | Accept

Čtyři dny | Four days

2000

Festival v pivovaru

Umění v pivovaru? Ano!

H o l e š o v i c e – Holešovický pivovar už zažil ve své historii mnohé. Ovšem to, co se v něm začne odehrávat zítra, bude zřejmě pro každého pořádné překvapení. Místo sládků budou předvádět své výkony umělci, kteří se účastní mezinárodního divadelního festivalu 4 + 4 dny v pohybu. Jeho vedení se po čističce odpadních vod v Bubenči a tovární hale ČKD rozhodlo tentokrát právě pro pivovar. „Má několik budov a naší ambicí je všechny je obsáhnout. Chceme tak vytvořit město ve městě. Zároveň doufáme, že tento pivovar zůstane kulturním centrem i po skončení festivalu,“ řekl ředitel festivalu Pavel Štorek. Festivalová produkce vybudovala tři netradiční prostory – divadelní sál pro 250 diváků, bar, kde se také odehrají některá představení a koncerty, a volný prostor, určený především projekcím. Zároveň se bude hrát také v bývalé stáčírně, varně i ve spilkách. „I představení, která se hrají v divadelních sálech, nebo dokonce operních domech, se musí těmto netradičním prostorům přizpůsobit,“ vysvětlil Štorek. Letošní program stojí především na vystoupení italského divadelního souboru Societas Raffaello Sanzio, který festival zahájí. Organizátoři se jej snažili získat pro vystoupení v Praze již tři roky a letos se to podařilo jedině díky finanční podpoře Prahy – Evropského města kultury 2000. „Program byl v uplynulých ročnících spíše taneční, letos se nám podařilo dostát slovu divadelní v názvu festivalu,“ upozornil Štorek. Přesto jsou představení vzdálená tradičnímu pojímání divadla, jedná se spíš o performance, které pracují i s videem, filmem a hudbou. Jednou z nich je například instalace Carol Brownové. Choreografka se čtyři hodiny vznáší ve skleněné ulitě zavěšené tři metry nad zemí a ponořené do digitálního prostoru.

Radka Prchalová, Mladá fronta DNES / 3.11.2000

 

Blíží se divadelní festivalové hody

P r a h a – Přehlídka 4 + 4 dny v pohybu se zaměřuje na soubory, které experimentují s různými žánry a styly, a pořadatelé pro ni vyhledávají netradiční prostory. Letos se akce přesune do areálu bývalého Holešovického pivovaru, kde se od 4. do 11. listopadu představí kromě tuzemských tvůrců divadelníci z Bosny a Hercegoviny, Francie, Chorvatska, Itálie, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska, Slovinska, Spojených států, Španělska, Švýcarska a Velké Británie. „Mimořádnou událostí je hostování italského souboru Societas Raffaelo Sanzio, jenž uvede adaptaci románu Luise Fernanda Celina Cesta do hlubin noci,“ míní dramaturg Pavel Štorek. Festival doplní například performance Pražské zdi připravená Dismanovým rozhlasovým dětským souborem se skupinou Álom a Les Mauvaises z Francie, site-specific projekt inspirovaný prostorem pivovaru a večerní koncerty.

Zdeněk A. Tichý, Mladá fronta DNES – (výběr) /1.11.2000

 

ČTYŘI + ČTYŘI DNY DIVADLA V PIVOVARU

Umělecký experiment a happening jsou nejdůležitější složkou festivalu, který představuje ojedinělé a nezávislé divadelní projekty. Letošního pátého ročníku se zúčastní šestnáct umělců z celé Evropy.

Festival zahájí česko – francouzský projekt Pražské zdi souborů Les Mauvaises Herbes, Dismanova rozhlasového dětského sboru a romské kapely Álom. Hlavní myšlenkou je konfrontace české a romské společnosti. Proti rasismu a násilí chce protestovat také švýcarský performer Gilles Jobin, který se festivalu Čtyři + čtyři dny účastní již po druhé. Ve svém představení Braindance tančí nahý nebo v roztrhaných šatech, aby zachytil bezbrannost člověka.

Dvakrát se na festivalu představí klasika italské avantgardy 80. let, divadlo Societas Raffaello Sanzio. „Společnost, jejíž hlavní tvůrčí osobností je Romeo Castelluci, odehraje představení Voyage au bout de la nuit – Cesta do hlubin noci. Hra má prvky multimediálního divadla a složitou pódiovou kompozici. Herci si hrají se slovy, zvuky, fyzickými výrazy a prostorem. V Cestě do hlubin noci jsou využity i záběry ze starých filmů, které se velmi rychle střídají. Přestože je hra ve francouzštině, nevznikne jistě žádná jazyková bariéra, protože se využívá spíše rytmus než smysl slov,“ uvedla Nikola Böhmová z pořádajícího sdružení Čtyři dny. Spojení fyzického a loutkového divadla s videem využívá ve hře Filament Cycle autorská dvojce Stateless, kterou v roce 1998 založili Tea Alagic z Mostaru a Thaddeus Phillips z Ameriky. Spolu se podílejí na několika divadelních projektech, v Praze se promění do rolí filmového producenta a tajemné ženy, jejichž setkání změní oběma osud.

Praha se stane zastávkou na cestě španělské skupiny General Electrica, která uskutečňuje v různých městech Evropy dlouhodobý divadelní experiment Paradise. Hra popisuje zaběhnuté rituály ve velkoměstech a soustředí se na pět postav, které hledají zábavu v klubu Paradise. Každý z nich se během večera pokusí být v centru pozornosti ostatních herců a diváků. „Každé město na hru jinak působí. Ovlivní atmosféru představení, může se změnit i děj,“ řekl o hře člen skupiny Thomas Aragay. Do prostředí baru nás zavede také tanečnice Wendy Houston z Velké Británie. V představení Happy Hour vystupuje jako barmanka na flámu a tanec oživuje barovou filozofií, satirou i sprostými vtipy. Experiment, který se pohybuje na hraně mezi divadlem a výtvarným uměním předvede Angličanka Carol Brown v taneční instalaci Shell Life. „Umělkyně je uzavřena ve skleněné ulitě tři metry nad zemí. Díky využití nových digitálních technologií se ulita proměňuje,“ popsala performanci Nikola Böhmová.

Z českých divadelníků se představí Činoherní studio a D.I.Lebedung se společným projektem V oáze – ve strojku – v New Yorku v režii Miroslava Bambuška, který je i autorem textu. „Strojek“ je hra, která se skládá ze šesti dílčích představení, která jsou vzájemně kombinována a neustále znovu komponována. Dalším společným projektem obou divadel jsou Líbači hlav.

Na produkci festivalu spolupracuje společnost Čtyři dny s organizací mamapapa, která rozšiřuje program divadelního setkání i o tvůrčí dílny. Producenti festivalu hledají nové prostory, kde by mohli zřídit multikulturní a polyfunkční divadlo, v němž by se festival konal pravidelně. „Čtyři + čtyři dny probíhaly až do roku 1998 v konvenčních divadelních budovách. Pak jsme zrealizovali nápad přesunout se do nevyužívaných technických prostor. Kromě festivalu pořádáme i ojedinělé divadelní projekty, pro něž potřebujeme vlastní zázemí,“ uvedla Nikola Böhmová.

Lenka HOUSKOVÁ