We use cookies to enhance your experience. By continuing to visit this site you agree to our use of cookies. | Více | Accept

Čtyři dny | Four days

Dagmar Šubrtová: Rekultivace 2019

ProLuka – galerie pod vršovickým nebem

Vernisáž 19. 12. 2019 od 18:00

Galerie ProLuka – Bezručovy sady, Praha 10 – Vršovice
(park naproti domu Slovenská 23), zastávka tram Krymská
mapka zde ›

 

 

Dočasná instalace seskupení rezavých siluet suchých stromů je výmluvným symbolem problematiky narůstající civilizační devastace krajiny s potřebou poukázat na aktuální kritiku dlouhodobého zacházení s rozsáhlými plochami naší krajiny. Téma rekultivace je umělá přeměna místa, jež může být mnohdy ukázkou neodborného nebo finančně zneužitého korporátního počínání. Výsledkem je pak často nezdar výsadby, avšak počin dobře financovaný, například přeměna vytěžených ploch na uměle vysázené lesy. Rekultivační firmy však převážně využívají nevhodné druhy dřevin, z nichž navíc vysazují stejnověké monokultury a tak v důsledku nepřináší žádný trvalý užitek. V hospodářském lesnictví například smrkové lesy dlouhodobě poskytovaly velké množství dřeva a svým vlastníkům dobré zisky. Sucho a teplo posledních let ale vedly ke kalamitnímu rozšíření lýkožrouta, který smrkové porosty decimuje. Nejlevnější a asi jediná možná bude přirozená obnova lesů, jejich proměna na vzrostlé různověké nemonokulturní porosty a dále na výběrný a podrostný způsob hospodaření. Současně je důležitá změna myšlení ve společnosti, je potřeba našim životům znovu propůjčit hlubší význam a smysl, s jehož pomocí bychom mohli efektivně přistoupit k řešení současných nejednoduchých situací a zkonkretizovat náš osobní vztah ke krajině a půdě.

Dagmar Šubrtová svými tvůrčími aktivitami neustále vystupuje z komfortní soukromé zóny do vnějšího veřejného prostoru, do služby, do opakovaného odevzdávání se, ať již je v základu idea ekologická, sociologická, historická či kulturní. Jde o harmonizační proces, o vyrovnávání polarit. Z jejích prací vnímáme specifický, zpomalený čas nabádající k hlubší sebereflexi, k uvědomění si pravé skutečnosti dopadů našich činů. …(Iva Mladičová, 2019)

 Sochařka a kurátorka Dagmar Šubrtová (1973) žije a pracuje v Kladně. Absolvovala ateliér sochařství Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, kde pak několik let působila jako asistentka. Vedle umělecké profese se věnuje i tematickým kurátorským projektům, jako je dlouhodobá dramaturgie výstavního programu galerie Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd v Praze. Pracovala několik let jako kurátorka galerie Mayrau v hornickém skanzenu bývalého dolu ve Vinařicích u Kladna. Ve volné tvorbě se inspiruje industriální krajinou kladenských dolů, změnami reliéfu krajiny v důsledku dobývání uhlí a aktuálními otázkami proměn krajiny a problematice provázanosti postindustriální společnosti a přírody. Od roku 2015 se autorka zabývá projektem s názvem Na pomezí samoty Frontiers of solitude.

http://frontiers-of-solitude.org/

více o autorce: http://dagmarsubrtova.cz/

 

 

Podpořili: MČ Praha 10, Ministerstvo kultury ČR, hl. m. Praha, Nadace pro současné umění Praha, GESTOR – ochranný svaz autorský, Galerie hlavního města Prahy
Mediální partneři: ArtMap
Pořádají: Čtyři dny