Rebota, Rebota y en tu cara explota
Odrazí se, odrazí a přímo do obličeje ti narazí
Inscenace Rebota, Rebota y en tu cara explota Agnés Mateus a Quima Tarridy je nekompromisní výpovědí o násilí páchaném na ženách a o společnosti, která si na toto násilí zvykla. Výchozím bodem inscenace jsou alarmující statistiky: ve Španělsku jsou dlouhodobě v průměru dvě ženy týdně zavražděny svými manžely, bývalými partnery, přáteli či snoubenci. Tato čísla však nejsou vnímána jako výzva k činu, ale jako součást šumu každodenních zpráv. Minuta ticha, krátké rozhořčení, a život jde dál. Téma je zásadní i pro české prostředí. V roce 2023 tvořily ženy 73 % obětí vražd spáchaných intimními partnery a polovinu obětí domácích vražd. Přesto femicida – zabití ženy z důvodu jejího pohlaví – zůstává v českém veřejném prostoru málo pojmenovaným jevem. Tyto činy jsou často redukovány na „rodinné tragédie“ či individuální selhání, čímž se zakrývá jejich strukturální povaha a dlouhodobý charakter násilí, kontroly a psychického i fyzického nátlaku.
Tvůrci inscenace vycházejí z přesvědčení, že bychom neměli být schopni žít dál, jako by se nic nedělo, zatímco slavíme fotbalové vítězství, konzumujeme plast, který sami vhazujeme do těl ryb, prodáváme si byty za ceny, které si nemůžeme dovolit, a zároveň protestujeme proti důsledkům vlastního jednání. Zatímco se svět točí dál, ženy jsou systematicky zabíjeny a fyzicky ohrožovány – a přesto jsou nuceny své zkušenosti obhajovat, vysvětlovat a ospravedlňovat. Inscenace se neomezuje pouze na tematizaci vražd žen, ale rozkrývá hlubší vrstvy problému: jazyk, obrazy a stereotypy, jimiž je ženské tělo formováno v divadle, filmu i populární kultuře. Na neopopové scéně, za doprovodu ohlušující techno hudby, stojí Agnés Mateus sama. V třpytivých kalhotách, které evokují estrádní show, skanduje proud urážek a ponižujících označení, jimž ženy dennodenně čelí. Slova, která běžně míjíme bez povšimnutí, se zde vrství, opakují a tíží – až se stávají fyzickou zkušeností. Výkon Agnés Mateus je neúprosný a intenzivní. Humor a ironie fungují jako návnada, která postupně ustupuje hněvu, bezmoci a zoufalství. Inscenace odmítá eufemismy a vyzývá k pojmenovávání věcí pravými jmény: ženy „neumírají“, jsou zabíjeny; násilí není exces, ale důsledek systému; slova jako vražda, potrat, krev, či zvratky nejsou nechutné – nechutné je mlčení. Publikum je konfrontováno s otázkou vlastní pasivity, přehlížení a spoluzodpovědnosti.
Rebota, Rebota y en tu cara explota není inscenací, která by nabízela útěchu. Je výbuchem, který se odráží od publika a vrací se zpět – v nárazu přímo do obličeje. Připomíná, že násilí na ženách není problémem „někde jinde“ ani výjimkou, ale součástí reality, kterou spoluutváříme. A klade neodbytnou otázku: kolik nárazů ještě potřebujeme, abychom přestali mlčet?
Inscenace získala Cenu kritiky 2017 za nejlepší inscenaci v kategorii Nové trendy, cenu FAD Sebastià Gasch – Aplaudiment 2018, diváckou cenu Premi Butaca 2018 za nové scénické přístupy a byla vybrána jako Čestné představení Festivalu Teatro de Almada 2021.
„Je to energická, drsná a zároveň ironická performance, která diváka nutí reagovat. Smějeme se – a vzápětí cítíme vztek. Když odcházíte, nemáte pocit, že by život byl jen tragédií, ale že je nutné jednat. A právě v tom spočívá síla této inscenace.“
France Bleu / Radio France
„Přesně a suverénně propojuje genderovou nerovnost s fyzickým násilím páchaným na ženách. Agnés Mateus vede diváka sérií nekompromisních monologů, v nichž se humor a sebeironie postupně mění v mrazivou naléhavost. Závěrečné obrazy, v nichž performerka vystavuje vlastní tělo reálnému nebezpečí, dávají jejím slovům skutečnou váhu.“
The New York Times
„Tvůrci v této performanci odmítají pohodlnou pasivitu diváckého pohledu. Nejde o to informovat, ale vyvést publikum z komfortní zóny, otřást jím a přimět ho, aby se k realitě násilí na ženách jasně vymezilo. Tato inscenace nechce, aby kdokoli odešel stejný, jako když přišel.“
Festival de Almada
Agnés Mateus vystudovala žurnalistiku na Barcelonské univerzitě a divadlo studovala v Barceloně u Txiquiho Berraonda a Manuela Lilla, kde propojovala hereckou a taneční průpravu. Zásadním momentem její kariéry bylo založení kolektivu General Eléctrica v roce 1996, jehož klíčovou členkou byla po dobu osmi let. Jako performerka a multidisciplinární umělkyně dlouhodobě spolupracuje s výraznými osobnostmi současné evropské scény, mezi něž patří Juan Navarro, Roger Bernat, Rodrigo García a Simona Levi. Ve své autorské a režijní tvorbě se často pohybuje na pomezí performance, divadla a vizuálního umění. Spolu s výtvarníkem Quimem Tarridou vytvořila řadu inscenací, mimo jiné Patatas Fritas Falsas, uvedenou v roce 2022 v Národním divadle Katalánska. Její práce se vyznačuje silnou tělesností, radikální otevřeností a důrazem na osobní i společenskou odpovědnost umění.
Quim Tarrida je multidisciplinární umělec pohybující se na pomezí neopopové estetiky a konceptuálního umění. Od poloviny 80. let, kdy začal kreslit komiksy a vytvářet vlastní imaginární svět Mundo Subcutáneo, systematicky rozvíjí osobitý vizuální jazyk, v němž se prolínají motivy ztraceného dětství, fascinace hračkami, komiksem a zkušeností tzv. horror vacui. Vedle vizuálního umění se dlouhodobě věnuje také zvukovému umění, performanci a současné hudbě. Paralelně rozvíjel kariéru kreativního a uměleckého ředitele v reklamních agenturách, designových studiích a interaktivních komunikačních projektech. Je zakladatelem platformy SubCutaSpoon zaměřené na produkci a distribuci uměleckých objektů a „art toys“ a nositelem Národní ceny kultury Katalánska (2007). V posledních letech úzce spolupracuje s performerkou a režisérkou Agnés Mateus jako spolurežisér a autor audiovizuální složky jejich inscenací.
Délka představení: 1 hodina 15 minut bez přestávky
Jazyk: španělština, české titulky
Upozornění pro diváky: v představení se používá stroboskop
Doporučeno pro diváky 16+
Autoři a režie: Agnés Mateus a Quim Tarrida
Účinkuje: Agnés Mateus, Pablo Domichovski
Audio a video: Quim Tarrida
Světelný design: Laura Morin
Technický tým: Laura Morin a Quim Tarrida
Koprodukce: Festival TNT – Terrassa Noves Tendències 2017, l’Antic Teatre (Barcelona) a Konvent Punt Zero (Berga)
Za podpory: La Poderosa, Nau Ivanow a Teatre La Massa (Vilassar de Dalt)
Poděkování: Ismael Mengual, Gabriela Oyarzabal, Semolinika Tomic, Bcn Props, Annabel Barrufet, CUBE, Conrado, Martí Soler, rodina Konventu, Maria Mateus, Joaquim Gil, Esther Soldevila, Carles Fígols, La Caldera
