Second Practice

Po staletí byly ženy zobrazovány jako krásné, lyrické, dokonalé bytosti. A očekávalo se, že tomu bude odpovídat jejich chování. Tento narativ vytvářeli a také kontrolovali muži. Jednou z těch žen byla sopranistka a hudební skladatelka Barbara Strozzi (1619–1677).  Zpívala sentimentální a banální texty o nešťastné lásce – „krásné, lyrické, dokonalé“. Autory písňových textů byl její otec či jiní muži. Ačkoli byla Strozzi aktivní, tvůrčí, vzdělaná nemohla být umělecky nezávislá. Lze pak její kariéru považovat za úspěšnou? Nebo se její tvorba stala polem pro projekci mužských fantazií, které neumožňovaly a stále neumožňují zviditelnit jakékoli ženské selhání, nedokonalost, odchylku od „krásná, lyrická, dokonalá“? A můžeme dnes překročit mužské fantazie o ženském těle a hlase a fungovat podle jiných pravidel ve jménu budoucnosti, která patří nám všem? Přijmout selhání či nedokonalost jako součást našeho bytí ve světě a jako nástroj pro změnu vnímání?

Second practice je sólový taneční koncert, ženská komická show. Jde o setkání v křivém zrcadle současného tance a barokní hudby, zaměření pozornosti na to, co zůstává ve stínu, co rozptyluje, co způsobuje nepohodlí, vyvolává nejistotu, co vyvolává polyfonní touhy, co ničí to, co už vzniká v tvůrčím procesu tance a při jeho prezentaci na jevišti. Second practice je hledáním souhlasu s únavou, beznadějí a selháním tanečnice-matky na volné noze.

Martina Hajdyla Lacová je nezávislou umělkyní v oblasti současného tance. Vystudovala taneční obor na konzervatoři J. L. Bellu v Banské Bystrici a pedagogiku tance na HAMU v Praze. Je spoluzakladatelkou a uměleckou ředitelkou otevřené platformy ME-SA, ve které kombinuje svou choreografickou tvorbu se spoluprací s hostujícími choreografy z české i zahraniční taneční scény. Jako tanečnice a performerka spolupracuje s renomovanými tanečními skupinami. V období 2009–2017 pravidelně působila v projektech norské. company Karen Foss Quiet Works, švýcarské skupiny DA MOTUS! a slovenské DEBRIS Company.  Kromě toho Martina spolupracovala s mezinárodně uznávanými choreografy a tvůrci, mj. s Adrienn Hód (HU), Anna Kalblad (SE), David Zambrano (BE), Jiří Havelka (CZ), Renan Martins (BR), Peter Šavel (BE/SK), Rasmus Ölme (SE), Andrej Petrovič (SK), Helene Weinzierl (AT), Ji-Eun Lee (KR), Maya M. Carroll (IL/DE). Za svou interpretační práci obdržela několik ocenění. V roce 2023 získala Czech Centers Award za výjimečný výkon v představení SOFT SPOT. Za sólový projekt L/One of the Seven byla nominována na prestižní ocenění Cena Thálie 2016. V roce 2015 jí byl udělen titul Tanečnice roku za výkon v inscenaci SuperNaturals.

Jako choreografka vytvořila řadu tanečných a interdisciplinárních děl, mezi něž patří
Ke zdi / fickle angle (Cirkus TeTy), Momentum – autentické nebo atletické dílo (ME-SA), Voyerky (Cirkus TeTy), Assemblage (ME-SA), SQUAT (Divadlo Štúdio tanca Banská Bystrica), Metamorphic (Pražský komorní balet), SuperNaturals (ME-SA) a SoloS part III. (ME-SA).

Inscenace 3×20 ŽENY v Divadle Štúdio tanca získala prestižní ocenění DOSKY 2019 za výjimečný přínos v oblasti slovenského tanečního divadla.

Renata Piotrowska-Auffret je choreografka, která ve své tvorbě využívá prostředky experimentálního tance, performativního umění a divadla. Zamýšlí se nad současným světem, přičemž inspiraci čerpá z intimních zážitků, skutečných i těch fiktivních. Zajímá ji zvrácenost vztahů mezi historickou a současnou politikou těla, mezi veřejným a soukromým, stejně jako mezi textem a pohybem. V roce 2014 zahájila tvorbu série Private Pieces – v nichž staví na odiv politiku ženského těla oscilující mezi soukromým a veřejným. V této sérii vytvořila např: Death: Exercises and Variations (2014), The pure gold is seeping out of me (2017), Flatland of limp muscles (2019) a Uteri Migrantes. (2022).

O svých dílech se vyjadřuje takto: „Jsem umělkyně, jsem žena, jsem matka – takže polarizace těla se mě přímo dotýká. Vždycky mám osobní a autobiografickou potřebu dílo vytvořit.“

V roce 2020 vytvořila představení Danse macabre (JK Theatre, Opole, Polsko) a  As long as we dance (Studio Hrdinů, Praha, Česká republika). Piotrowska-Auffret absolvovala mistrovský choreografický program ex.e.r.ce. v Montpellier a Divadelní akademii v Białystoku. Je členkou varšavské choreografické platformy Centrum v pohybu.