Festivalová škola Arts Managementu 2022

12. 10. Středa	10:00—16:30	Erpet Smíchov
13. 10. Čtvrtek	10:00—16:30	Erpet Smíchov
14. 10. Pátek	10:00—16:30	Erpet Smíchov

 

VÝZVA A INFORMACE K PŘIHLÁŠENÍ

 

PŘIHLÁSIT SE MŮŽETE PROSTŘEDNICTVÍM WEBOVÉHO FORMULÁŘE ZDE

 

Termín uzávěrky přihlášek: prodlouženo do 5. října 2022

 

 

Festivalová škola je určena studentům, umělcům a zástupcům organizací působících v oblasti kultury. Cílem festivalové školy je nabídnout účastníkům setkání s renomovanými odborníky z různých oblastí umělecké produkce (fundraising, právo, sebeprezentace, marketing, osobní rozvoj, koučink ad.). Festivalová škola nabízí unikátní příležitost pracovat ve skupině 25 vybraných účastníků formou workshopů, přednášek, diskusí a společného sdílení. Součástí školy je společná návštěva večerních festivalových programů a možnost nahlédnout do zákulisí organizace mezinárodního festivalu na netradičním místě.

 

Lektoři:
Bob Kartous, Olga Škochová Bláhová, Jiří Ptáček, Jana Bohutínská, David Kašpar, Denisa Václavová

 

 

PROGRAM

FESTIVALOVÁ ŠKOLA ARTS MANAGEMENTU 12.–14. 10. 2022
(v rámci projektu Místa činu / festival 4+4 dny v pohybu 5.–16. 10. 2022)

 

středa 12. 10.

10:00—12:30
Denisa Václavová: Prostory a místa

14:00—16:30
David Kašpar: Za kulturou se nejezdí, kultura se žije! 

 

čtvrtek 13. 10.

10:00—12:30
Bob Kartous: Na parním stroji do virtuální reality

14:00—16:30
Jiří Ptáček: Takhle jsem si to nemaloval aneb 10 největších chyb, které nepřestáváme dělat ve výtvarné kultuře   

 

pátek 14. 10.

10:00—12:30
Jana Bohutínská: Tvůrčí kariéra jako vytrvalostní disciplína a její udržitelnost

14:00—16:30
Olga Škochová Bláhová: K čemu slouží strategie rozvoje kultury ve městě? 

 

DENISA VÁCLAVOVÁ
Prostory a místa

Najděte si místo ve veřejném prostoru, o kterém se domníváte, že potřebuje podpořit, změnit, přetvořit, upravit, zrekonstruovat, zachránit, zachovat, zvelebit, zvýraznit, doplnit, oživit… Dejte si čas na jeho prozkoumání, někam se posaďte, chvíli v něm zůstaňte, nikam nespěchejte. Jak se v místě cítíte? Jak se v něm lidé pohybují? Co vám zde chybí? Čeho je příliš? Povídání o prostorách a místech pro umění s festivalovou kurátorkou.

Denisa Václavová je spoluzakladatelka neziskové organizace Čtyři dny, jež od roku 1996 pořádá mezinárodní festival současného umění 4 + 4 dny v pohybu. Dramaturgyně, kurátorka, fundraiserka a konzultantka kulturních projektů. Spoluautorka publikace Site Specific (nakl. Pražská scéna 2008) a Divadlo v netradičním prostoru, performance a site specific (nakl. AMU 2010). Vystudovala produkci na divadelní fakultě AMU a volné a užité umění na UMPRUM v Praze (disertační práce na téma site specific), kde také působí jako pedagožka (obor Management umění). Vede či vedla kurzy pro různé umělecké školy /například DAMU, AVU, FAMU, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZU v Plzni/.

 

DAVID KAŠPAR
Za kulturou se nejezdí, kultura se žije! 

Od apatie k aktivnímu partnerství aneb role kultury a občana v ekosystému živého, politikou zmítaného města. Ikonické zobrazení kultury značkou dvou divadelních masek (jedna se mračí, druhá se směje) na infromačních ukazatelích má na svědomí, že si většina populace myslí, že za kulturou se někam chodí. Já si to nemyslím. Za kulturou se nejezdí, kultura se žije. Nabízím rozpravu o kultuře města, která je důležitá pro rozvoj občanský a která je zásadní pro kvalitní život v místě. A která je také přčedmětem mnoha politických názorů.  

David Kašpar se dlouhodobě̌ věnuje kulturnímu oživování pražských periferií, revitalizaci veřejného prostoru, otázkám kreativního rozvoje města a kulturnímu managementu. Zakládajícím členem Divadla Vosto5 a Cirqueonu – centra pro nový cirkus, působil v Divadle Archa, jako kreativní ředitel KC Zahrada na Jižním Městě a programový ředitel festivalu o umění ve veřejném prostoru Street For Art. V letech 2012 – 2018 byl ředitelem Praha 14 kulturní, která provozuje Kulturní dům Kyje, volnočasové centrum Plechárna na Černém Mostě a H55 – komunitní centrum s knihovnou v Hloubětíně . V letech 2015 – 2018 spolupracoval s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, byl mj. garantem oblasti kultura v novém Strategickém plánu hl. m. Prahy. Je předsedou správní rady Kreativní Praha!, vyučuje na katedře produkce DAMU a v letech 2018 – 2022 byl místostarostou MČ Praha 10. 

 

BOB KARTOUS
Na parním stroji do virtuální reality

Všimli jste si, jak se za posledních 20 let změnil svět? Vznikla digitální dimenze, nová dimenze lidské existence. Vstupuje do všeho, od globálních konfliktů, přes ekonomiku, mezilidské vztahy až po ty nejintimnější vrstvy našeho života. Vstoupila tedy, v mnoha různých podobách, do našich životů. Vstoupila do nich revolučně: současnou nastupující generaci lze s trochou nadsázky považovat za odlišný lidský druh. Současné děti vstupují do světa, je diametrálně odlišný od toho, co v dětství zažily generace starší i střední. A musejí se vyrovnávat s problémy a výzvami, které starší generace neznaly a s nimiž se, více či méně úspěšně, musejí poprat také. Generace dospělých totiž samy těžce zápasí s faktem, že digitální dimenze obrátila jejich představy o životě naruby. A v této situaci vlastní nejistoty a často marné snahy pochopit, o co vlastně v nové a stále se měnící realitě kráčí, máme společně směřovat do budoucnosti, kterou nelze dost dobře předpovídat. Co je třeba k tomu, abychom nebyli jen datovými dojnicemi, pasivními konzumenty cukrů a kybercukrů?  jak se orientovat v informačním chaosu, který je s rozvojem digitálních technologií úzce spjat a jenž nás během pár let přenesl do éry, kterou někteří pozorovatelé nazývají érou postfaktickou? 

Bob Kartous je profesionální provokatér veřejné diskuse. Je autorem knihy z žánru non-fiction s názvem No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality? (2019). Spolupodílel se autorsky také na úspěšné knize 2036 (2016), dále na souboru interview Orwell na steroidech (2020) a na začátku roku 2022 vyšla další kniha s jeho esejem pojmenovaná Za zrcadlem: Hybridní válka jako staronový fenomén mezinárodních vztahů. Od července 2020 je ředitelem Pražského inovačního institutu. Ve svém dřívějším působišti, think tanku EDUin, vytvořil koncept Auditu vzdělávacího systému v ČR. Spolupracoval s Aspen Institute Central Europe na přípravě výroční konference Aspen Annual. O vzdělávání a problematice dezinformací publikuje v řadě českých médií, pravidelně pro česká média komentuje události, které se ve vzdělávání odehrávají. Řečník a moderátor (Forum 2000, Meltingpot Colours of Ostrava, TEDx atp.). 

 

JIŘÍ PTÁČEK
Takhle jsem si to nemaloval aneb 10 největších chyb, které nepřestáváme dělat ve výtvarné kultuře

Jiří Ptáček vás provede předivem vztahů mezi tvůrci*kyněmi a institucemi. Co od vás čekají výtvarní umělci*kyně a v čem spočívají nejčastější nedorozumění s pořadateli*kami kulturních událostí? A naopak: Co žádají od instituce a neřeknou to nahlas? Jaké staré zlozvyky bychom se měli odnaučit, abychom budovali zdravé ovzduší pro kulturu 21. století?   

 Jiří Ptáček působí jako kurátor, kritik, publicista a pedagog. V minulosti vedl časopis Umělec, byl kurátorem Galerie NoD v Praze, Galerie mladých v Brně, Fotograf Gallery v Praze a Galerie Měsíc ve dne v Českých Budějovicích. Spolu s Jesperem Alvaerem vedl Ateliér video na FaVU VUT v Brně. V současnosti vyučuje na UMPRUM v Praze. Deset let spravoval výtvarnou rubriku časopisu Nový prostor. V roce 2015 obdržel Cenu Věry Jirousové za výtvarnou kritiku. Je místopředsedou Spolku Skutek, který zastupuje zájmy části české výtvarné scény. Uspořádal řadu kolektivních i samostatných výstav v různých galeriích u nás i v zahraničí.

 

JANA BOHUTÍNSKÁ
Tvůrčí kariéra jako vytrvalostní disciplína a její udržitelnost

Obrovský nával práce, roztříštěná pozornost, únava. To je dnes častá realita tvůrkyň a tvůrců i dalších lidí, kteří pracují na různých pozicích v umělecké a kulturní oblasti. A jsou to zároveň také zabijáky kreativity. Tvorba je přitom vytrvalostní disciplína, která vyžaduje dlouhodobou, i celoživotní, praxi, motivaci a vášeň. Jak tedy tvořit s nasazením další desítky let? Jak hořet a nevyhořet i v prostředí, které není vždy ideální? Mluvme o tom, hledejme a nacházejme společně tipy a odpovědi. Workshop, dialog, sdílení.

 Jana Bohutínská je novinářka, koučka a výzkumnice, freelancer přesvědčením a volbou. Více než 25 let píše o umění, byznysu a osobním rozvoji, aktuálně například pro Reflex, Taneční aktuality, Podnikatel.cz a řadu firemních online i tištěných časopisů. 10 let se věnuje také koučinku. Spolupracuje s Nadačním fondem pro taneční kariéru a kariérami v umění, zvláště v tanci a performing arts, se zabývá i ve své badatelské praxi. Ve svých workshopech se zaměřuje na psaní, koučink a osobní rozvoj. Vede seminář taneční kritiky na Katedře teorie a kritiky DAMU. Je členkou grantových komisí, účastní se mezinárodních projektů a je (spolu)autorkou odborných publikací.

 

OLGA ŠKOCHOVÁ BLÁHOVÁ
K čemu slouží strategie rozvoje kultury ve městě? 

Na semináři ke strategickému plánování v kultuře se pokusíme odpovědět na následující otázky. K čemu je městu kulturní strategie? V jakém kontextu dalších koncepčních dokumentů města se ocitá? Jak funguje proces přípravy strategie a hlavně, jak se následně realizuje? Co bychom měli popsat při zkoumání kulturního prostředí města a jaká může být v celém procesu přípravy role kulturních aktérů? Jako přípravu na seminář bude účastníkům užiteční zjistit, jak je kultura zakomponována v koncepčních dokumentech města, ve kterém pracují. 

Olga Škochová Bláhová je expertkou na kulturní plánování. Více než 10 let se věnuje participativnímu kulturnímu plánování ve městech a obcích ČR. Podílela se na přípravě Programu rozvoje kultury města Plzně na léta 2009 – 2019, jehož realizace proběhla v rámci kandidatury Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015. Na Institutu plánování a rozvoje hl.m. Prahy se podílela na zpracování témat kultury a komunitních aktivit pro strategický plán hl. města Prahy, stála u zrodu zapsaného ústavu Kreativní Praha, podílela se na tvorbě kulturní politiky a na projektech na podporu kultury a kreativních odvětví v Praze. Od roku 2014 pracuje v pro plánovací kancelář ONplan, podílela se na přípravě Metodiky mapování kulturních a kreativních odvětví na místní úrovni certifikované MKČR, vedla přípravu strategie kultury a kreativních odvětvích v Královehradeckém kraji, Pardubicích, Hradci Králové, Liberci, Olomouci, Olomouckém kraji a dalších městech a regionech ČR.