B.K.S. /Bude konec světa/
Autoři strašnické "staré" školy 1969–71 / Kořeny tajné organizace B.K.S.
V povědomí zasvěcenců je uložen ten fakt, že tajná organizace (organize) B.K.S. byla založena roku 1974 v Praze mimopražskými elementy – skutečnými zakládajícími členy (čluny) na čele s Jirek Zlobin Lévi-Ostrowidem. Později přistoupili další členové a během nastávajících dvou let nastaly předpoklady pro župní rozvinulost organizace. Skuteční členové nově ustavené České župy Praha (ČŽP) byli samozřejmě přilákáni makabarózním odérem B.K.S., ale nepřišli s prázdnou. Jako věno si s sebou přinášeli léta (1970 a 1971) pěstovanou tradici společné výtvarné práce, kterou nyní po otevření archivu tzv. Staré Školy můžeme představit širšímu publiku. Nově uvolněné složky ozřejmují, čím byl přístup nových skutečných členů Sklabynského (Fediho) a Augeblaua (Chrise) pro B.K.S. důležitý. Poněkud jednostranná adorace zmaru byla tehdy obohacena o nezbytnou komplementární složku přitakání životu, přesněji, jevům vesele asociálním. Především o fenomén tzv. somráků, kriminalizovaných povalečů. Pikantních pro žáky 9. tříd, kteří se měli rozhodovat pro některé z neatraktivních zaměstnání. (Například, zajímavou práci při výrobě pružin, nabízela tehdy Pérovna Hostivař). Nebo pitoreskně pojaté výjevy z ústavů duševního zdraví, kde v podivuhodném tusculu, se chovanci zavěšení v sítích oddávají nicnedělání a následným vzpourám. (Pánové Bene či Píďal.) Zde na výstavce předložené obrázkové příběhy, čili filmy, kolovaly tehdy v hodinách mezi lavicemi a byly často nevratně zabaveny pedagožkami. Jejich obsah je tedy částečně cenzurován samými autory a chybí zde tématika pubertálního zaujetí pohlavní zdravovědou. (Autoři se styděli před spolužačkami. Všichni i Madža, Toník, Bonzo, Edik i ten Péťa zv. Masťour.) Častý je naopak motiv krematoria, to dýmalo zde ve Strašnicích, vždy na dohled od našich dětských her.
