Čtyři dny | Four days

Festivalová škola

11. 10. Středa	10:00 – 18:00	Kasárna Karlín
12. 10. Čtvrtek	10:00 – 18:30	Kasárna Karlín
13. 10. Pátek	10:00 – 18:00	Kasárna Karlín
14. 10. Sobota	10:30 – 18:00	Kasárna Karlín

 

Festivalová škola je určena studentům, umělcům a zástupcům organizací působící v oblasti kultury. Cílem festivalové školy je nabídnout účastníkům sérii přednášek a workshopů renomovaných odborníků z různých oblastí umělecké produkce (fundraising, právo, sebeprezentace, marketing, osobní rozvoj, koučink, zpětná vazba projektů účastníků, ad.).

Festivalová škola nabízí unikátní příležitost pracovat ve skupině 25 vybraných účastníků formou workshopů, přednášek, diskusí a společného sdílení. Součástí školy je společná návštěva večerních festivalových programů a možnost nahlédnout do zákulisí organizace mezinárodního festivalu na netradičním místě (mimo jiné setkání s umělci českých premiér a s organizátory festivalu). Podmínkou je 100% účast na všech akcích školy a součástí nabídky je rovněž možnost návštěvy festivalu (české premiéry, zahraniční premiéry, procházky, ad.).

(kapacita je obsazena)

 

Program festivalové školy

St 11. 10.
10.00 – 12.00 Martin Sedláček
12.00 – 13.00 společný oběd
13.00 – 15.00 Martin Sedláček
16.00 Master Class – Kateřina Šedá, Krištof Kintera
večerní festivalový program dle výběru účastníků

Čt 12. 10.
10.00 – 12.30 Veronika Bednářová
12.30 – 13.30 společný oběd
13.30 – 16.30 Ondřej Horák a Jiří Raiterman
17.00 – 18.30 stůl společného sdílení – Jana Bohutínská
večerní festivalový program dle výběru účastníků

Pá 13. 10.
10.00 – 13.30 Roman Černík
13.30 – 15.00 společný oběd
15.00 – 18.00 Jan Kroupa
večerní festivalový program dle výběru účastníků

So 14. 10.
10.30 – 13.00 Michal Adamovský
13.00 – 14.30 společný oběd
14.30 – 18.00 Jana Bohutínská
závěrečný večírek festivalové školy

Program festivalové školy v pdf ›

 

Martin Sedláček
Sebe-vědomí jako výchozí bod pro sebeprezentaci

Je pro vás sebevědomí synonymem nafoukanosti a nabubřelosti? Pak by pro vás mohl být následující workshop užitečný. Budeme společně hledat klíč k přirozené sebeprezentaci, sebepřijetí a pojmenovávat své zdroje. Co je a co není sebevědomí? Kde sídlí v těle a jak se fyzick y projevuje? Jak je to se samochválou, co je má role v životě a jak vypadá moje obnažené Já? Budeme sledovat, jak se cítí naše Já, když dostane přemíru pozornosti, budeme pěstovat shovívavost, nadhled a pochopení.

 

Michal Adamovský
Právo a výtvarné umění

Přednáška postavená na zajímavých tuzemských i zahraničních případech výtvarného světa cílí na zásadní právní otázky a situace, se kterými se autor může setkat v průběhu své tvorby. S přesahem do dalších uměleckých oborů se budeme zabývat otázkou vzniku díla a podmínkami jeho zákonné ochrany, problematikou poskytování licencí či tvorby ve veřejném prostoru. Bez povšimnutí nezůstane ani citlivá otázka týkající se „přivlastnění“ si cizího díla a jeho užití v díle vlastním. Promítané kauzy, budící často kontroverze jak v uměleckém, tak právním prostředí, mohou být impulsem pro širší společnou diskusi nad tématem výtvarné tvorby a práva, počínaje malbami v Chauvetově jeskyni až po díla Katrijn van Giel a Luca Tuymanse, Patrica Cariou a Richarda Prince, Tona Stana, Josefa Lady a Tomáše Vaňka, Arta Rodgerse a Jeffa Koonse, Larse Vilkse a celé řady dalších.

 

Ondřej Horák a Jiří Raiterman
Podoby doprovodných programů v současném galerijním provozu

Pozitivní i kritické ohlasy a reakce na způsoby práce v institucionálním prostředí galerií i mimo něj. Současné galerijní instituce prochází v posledních letech zásadní změnou. Zaběhlý způsob prezentace uměleckých děl se ukazuje jako nevyhovující požadavkům veřejnosti a dlouhodobě zaostává také ve srovnání se zahraničními institucemi. Řada institucí v centrech i regionech se rozhodla na tuto skutečnost reagovat. Znamená to nejen přeměnu v uspořádání galerijního provozu, ale také rozšíření nabídky a celkové zlepšení přetrvávajícího obrazu o galeriích jako místech, kde „musí být ticho, na nic se nesmí sahat a ještě se musíte dívat na věci, kterým nerozumíte“. Změnou také musely projít doprovodné programy, které galerie veřejnosti
předkládá. Kam až zajít ve snaze zaujmout návštěvníka galerie? Jaké mohou být podoby takových snah? A má taková práce reálný dopad a dohledatelné výsledky? I takové otázky si kladou při své prezentaci Jiří Raiterman a Ondřej Horák z platformy „Máš umělecké střevo?”.

 

Roman Černík
Spolupráce jako cesta

Osou přednášky budou tři témata, tři formy spolupráce: spolupráce s místní komunitou, mezioborová umělecká spolupráce a spolupráce s národními a mezinárodními partnery. Pro vymezení sledovaných témat bude také zapotřebí pojmenovat v kontextu českém i zahraničním institut nezávislého kulturního centra, samo pojetí nezávislosti a jejích podob. Přednáška se pokusí rozkrýt podstatnou roli komunitních aktivit v úspěchu činnosti nezávislého kulturního centra. Spolupráce s místní komunitou, mezigenerační i oborové aktivity (sociální, vzdělávací akcenty), aktivity ve veřejném prostoru, účast při formulování dlouhodobých strategií města a místa kulturních projektů v nich. Specifickou částí bude také strukturovaná zkušenost z kandidátského a následně realizovaného projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Dílčím tématem bude téma mezioborové spolupráce. Klíčové se v této oblasti jeví vytváření prostoru pro tvůrčí setkávání umělců z různých oborů. Společný prostor může nabízet také sdílený prostor pro rozvoj publika a budování kompetencí vnímatelů a uživatelů druhově a žánrově odlišných kulturních projektů. Třetí tematický okruh přednášky pak nabídne ke sdílení zkušenosti ze spolupráce se zahraničními kolegy v síti Trans Europe Halles. Pojmenovány budou prokazatelné přínosy z mezinárodní spolupráce.

 

Jan Kroupa
Filantropie podporující současné umění a kulturu

Filantropie je běžný kulturní fenomén. Přesto není v této části světa podpora kultury formou finančních darů tak rozšířená, jak by si někteří z nás přáli. Proč? Protože lidé dávají přednost jiným oblastem? Protože jsou tu jiné, důležitější problémy, které je třeba řešit? Protože současné umění ztratilo kontakt s realitou, odcizilo se vlivným a zámožným lidem a je považováno za nepodstatné? Nebo proto, že se stydíme žádat o peníze? A co se s tím dá dělat? Kolik peněz bychom mohli pro naše projekty získat a kdo je má? Chcete-li zjistit odpovědi na výše uvedené otázky, přidejte se k tomuto interaktivnímu setkání, skočte po hlavě do otevřené diskuze a hledejte je s námi. Podělíme se s vámi o fakta související s obdarováváním v České republice i na úrovni regionu a o více než dvacetileté zkušenosti s vybíráním peněz na veřejně prospěšné účely, včetně uměleckých a kulturních projektů.

 

Veronika Bednářová
Chcete vědět, proč o vás novináři nepíšou?

Myslíte si, že máte komunikaci s novináři perfektně zmáknutou? Kulturní novinářka a zahraniční reportérka vám ukáže, že tomu tak není. Prozradí vám, proč většina vašich tiskových zpráv končí v koši. Získáte tak užitečné tipy, jak novináře přesvědčit, že chtějí psát přesně o tom, co děláte právě vy.

Host:  Pavlína Fechterová, zakladatelka a majitelka 2media.cz 

 

Jana Bohutínská
Vytvořte svou budoucnost

Možná se sami sebe ptáte, jak realizovat své sny. A to otevírá prostor pro koučování. Během společného setkání budeme hledat odpovědi na otázky, jak pracovat s vašimi vlastními vizemi a cíli a proč je užitečné se na ně zaměřit. Soustředíme se na to, co si odnášíte do praxe z předchozích přednášek a seminářů a jak konkrétně s tím naložíte. Vytvoříte a odnesete si svůj akční plán – nástroj, který sice nelze považovat za přesnou mapu, ale který vám přesto pomůže vydat se na další profesní cestu.

 

 

KDO JE KDO?

Martin Sedláček
Narodil se v roce 1977 v Praze. Vyrůstal na pražském Smíchově a smích je také jedním z jeho oblíbených terapeutických nástrojů, které ve své práci využívá. Vystudoval jednooborovou psychologii na FFUK a dramatickou výchovu na DAMU. Pracoval jako dramaterapeut v pražském Motole a jako manželský poradce v Králově Dvoře. Absolvoval výcvik v integrativní psychoterapii orientované na tělo, základní výcvik v dramaterapii a výcvik v Somatickém koučovaní. Vedle své privátní praxe spoluvede společnost Impropact. Aktivně hraje divadlo a věnuje se bojovým uměním.

Michal Adamovský
Absolvent právnické fakulty a katedry fotografie FAMU, kde se v rámci doktorského studia věnuje mezioborovému propojení fotografie a práva. Během svých studií na FAMU byl vybrán například do tvůrčí residence Atelieru de Visu v Marseille (pod vedením Antoine de Agathy, Magnum Photos), získal stipendia pro výzkum autorského práva v Museum of Modern Art Library a International Center of Photography v New Yorku nebo švýcarském Museé de l’Elysée v Lausanne. Zúčastnil se několika workshopů v České republice, Lucembursku, Izraeli a Chorvatsku, vystavoval například v Galerii Langhans Praha, galeriích Exhibit N. 9 v New Jersey, Chung-Ang Art Centru v Soulu, CCC – Czech China Contemporary v Pekingu či Staré židovské synagoze v Plzni. V současné době se kromě vlastní tvůrčí činnosti věnuje i vedení neziskové organizace Fair Art. Spolu s jejími spolupracujícími členy se snaží o osvětu zaměřenou na právo duševního vlastnictví a to nejen pro studenty UMPRUM, AVU, FAMU, PF MUNI a dalších škol, ale i pro širší veřejnost.

Ondřej Horák
Autor projektu Benzinka (2006-10, s M. Sybolovou), spoluautor mezinárodního uměleckého projektu Cargo (2007-10), iniciátor přednáškového cyklu Místa počinu (Školská 28, 2009), autor debatních pořadů Křeslo pro hosta (MeetFactory 2010-11) nebo pořadu Nažive! (SNG, 2012). Externí lektor v NG v Praze (2005-09), vedoucí Lektorského centra GASK (2009-11). Od roku 2010 spolupořádá soutěž „Máš umělecké střevo?”. Autor prezentačních projektů Obrazy pro nevidomé, Obrazy u seniorů (2011) nebo Věznice: místo pro umění (2011-12). V letech 2011-2015 vytváří doprovodný program 555 pro Cenu Jindřicha Chalupeckého a je pracovníkem galerie Tranzitdisplay (2012-15). Je autorem kritické rubriky Na oprátce v časopise A2, publikací Proč obrazy nepotřebují názvy (2014) nebo Průvodce neklidným územím (2016) či pořadu UM! na Stream TV. V současné době je autorem doprovodných programů Galerie Rudolfinum.

Jiři Raiterman
Dlouholetý pedagog a galerijní edukátor. V minulosti působil mimo jiné jako kurátor pro edukativní činnosti v Národní galerii v Praze (2004-2005), kde vytvářel koncepce výchovně-vzdělávacích programů lektorského oddělení SSU; tvorba a realizace animací, výtvarných a dramatických dílen ke stálé expozici a výstavám. Patří mezi organizátory soutěže „Máš umělecké střevo?”. Nyní vede vzdělávací a rodinné programy v Centru současného umění DOX. Současně vyučuje na Střední umělecké škole grafické v Jihlavě a je vedoucí lektorského oddělení Chodovské tvrze.

Roman Černík
Absolvent katedry výchovné dramatiky a autorské tvorby DAMU. Nyní působí jako pedagog na katedře pedagogiky FPE ZČU v Plzni s odborným zaměřením na dramatickou výchovu, osobnostní a sociální rozvoj a rétoriku. V roce 1998 spoluzaložil Centrum pro kulturní a sociální projekty JOHAN, kde je nyní uměleckým ředitelem. Je úzce spjat se vznikem Otevřeného komunikačního prostoru Moving Station na bývalém nádraží Plzeň – Jižní předměstí. Významně se účastnil kandidátského procesu města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Založil, vedl a působil v řadě divadelních projektů (Tak trochu bychom Aš, Evrybáby Plzeň, Divadelní společenství Tyan Plzeň, Divadelní platforma Druhé nástupiště Plzeň), které úspěšně vystupovaly na festivalech v Čechách i v zahraničí. Spolupracoval s Teatrem Osmego Dnia (Polsko) a divadlem Continuo. Nyní je členem dramaturgické rady Mezinárodního festivalu Divadlo, člen národní rady pro dětské dramatické aktivity (NIPOS – Artama). V současné době se také věnuje strategickému plánování v kultuře, je spoluautorem kulturní politiky města Plzně, města Plané, města Mělníka a města Písku.

Jan Kroupa
Má více než patnáctileté zkušenosti v oblasti filantropie, mobilizace zdrojů, vedení a řízení organizací občanské společnosti ve více než deseti zemích světa, zejména ve střední a východní Evropě, jako konzultant, trenér a výzkumný pracovník. Je spoluzakladatelem Českého fundraisingového centra a předseda NETT – think tank (www.ttnett.cz). Působí jako člen správní rady v několika organizacích občanské společnosti v regionu střední a východní Evropy. Podílel se například na realizaci výzkumného projektu SHARE ve spolupráci s více než 15ti státy Evropy nebo při realizaci rozvojových projektů v Gruzii, Arménii, Moldávii, Ázerbájdžánu, Bosně a Hercegovině nebo Bulharsku. Kromě uvedených pracovních angažmá je aktivní hudebník a divadelník.

Veronika Bednářová
Česká kulturní novinářka a zahraniční reportérka, autorka reportáží ze Spojených států, Jižní Afriky a Velké Británie. S časopisem Reflex spolupracovala již během studia divadelní a filmové vědy na FF UK Praha, po tříletém magisterském studiu v New Yorku (Fulbrightovo stipendium) nastoupila do Reflexu jako zahraniční reportérka. Za reportáže z USA a Jižní Afriky získala čtyři hlavní výroční vydavatelské ceny společnosti Ringier. Od roku 2002 je šéfredaktorkou česko-anglického Festivalového deníku na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Na pražské pobočce americké New York University vyučuje v angličtině umění reportáže (Travel Writing), pravidelně moderuje akce mezinárodního mentoringového programu pro ženy Odyssey. V současné době je členkou grantové komise Magistrátu hlavního města Prahy a dramaturgické rady Českých center. V letech 2010 až 2014 působila jako reportérka přílohy Pátek Lidových novin a editorka měsíčníku Esprit Lidových novin, poté se vrátila do týdeníku Reflex, kde vede dvouměsíční stylovou přílohu Excellent.

Jana Bohutínská
Vystudovala divadelní vědu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Získala mezinárodní certifikát v marketingu CIMA A. Více než deset let pracuje jako novinářka specializovaná na oblast kultury, umění a byznysu. Absolvovala výcvik Akreditovaný profesionální externí kouč v Koučink centru Praha (mj. pod vedením PCC kouče Jiřího Kunčara; 2012), výcvik systemického koučování (vedený Pavlou Pavlíkovou; 2014) a kurzy kariérového poradenství v Evropské kontaktní skupině (2015 a 2016). Ve své nynější koučovací praxi se zaměřuje především na individuální koučink a vedení workshopů, osobnostní rozvoj a kreativitu. Řídí se etickým kodexem kouče formulovaným Mezinárodní federací koučů (International Coach Federation).