Festivalová škola Arts Managementu
Od 12. do 14. listopadu 2025 v rámci projektu Místa činu / 4 + 4 dny v pohybu
Místo konání:
Kulturní stanice Galaxie, Arkalycká 833/1, Praha 11 (konečná metra C – Háje)
Termín uzávěrky přihlášek:
26. 10. 2025 (nebo do naplnění kapacity)
Počet míst: 25
Zažijte s námi 3 dny Arts Managementu! Součástí jsou vstupenky na divadelní představení v Galaxii a setkání s těmi, kteří na Jižním Městě vytvářejí nové kulturní centrum!
Festivalová škola je určena studentům, umělcům a zástupcům organizací působících v oblasti kultury. Cílem festivalové školy je nabídnout účastníkům setkání s renomovanými odborníky z různých oblastí umělecké produkce (fundraising, právo, sebeprezentace, marketing, osobní rozvoj, koučink ad.). Škola nabízí unikátní příležitost pracovat ve skupině 25 účastníků formou workshopů, přednášek, diskusí a společného sdílení. Součástí školy je společná návštěva večerních festivalových programů a možnost nahlédnout do zákulisí organizace mezinárodního festivalu na netradičním místě.
Podmínkou je 100% účast na všech akcích školy a součástí nabídky je rovněž možnost návštěvy programu festivalu.
Poplatek za účast ve festivalové škole včetně vstupenek na představení je 2 000 Kč a je splatný nejpozději do 3 dnů od registrace. Zaplacením poplatku bude vaše místo potvrzené.
Program festivalové školy
středa 12. 11.
10:00–13:00
Denisa Václavová: Místa a prostory
14:00–16:00
Veronika Bednářová a Pavlína Fechterová: Proč o vás novináři nepíšou?
19:30
Gob Squad (DE/UK): Western Society
Legendární soubor – mezinárodní umělecká kolektiv opět v Praze přiváží pohled na současnou společnost – společnou rekonstrukci nejméně sledovaného videa na internetu!
čtvrtek 13. 11.
10:00–11:30
Lukáš Průdek: Strategické plánování v uměleckých organizacích
11:30–13:00
Ondřej Horák: Umělkyně a umělci pomáhají rozvíjet komunity
14:00–16:00
Magdaléna Hruška a Markéta Rychterová: Kulturní negrantový fundraising aneb sponzoring, dárcovství a crowdfunding
pátek 14. 11.
10:00–12:00
Ondřej Cihlář: To není země, to je zahrádka!? Komu patří veřejný prostor a jak se o něj staráme?
12:00–14:00
Společný oběd, networking
12:00–19:00
Basel Zaraa (UK/PS): Dear Laila
Jak se přihlásit
Přihlásit se můžete prostřednictvím webového formuláře:
O lektorech
Veronika Bednářová (publicistka) a Pavlína Fechterová (zakladatelka a majitelka 2media.cz):
Chcete vědět, proč o vás novináři nepíšou?
Myslíte si, že máte komunikaci s novináři perfektně zmáknutou? Kulturní novinářka a zahraniční reportérka vám ukáže, že tomu tak není. Prozradí vám, proč většina vašich tiskových zpráv končí v koši. Získáte tak užitečné tipy, jak novináře přesvědčit, že chtějí psát přesně o tom, co děláte právě vy.
Veronika Bednářová je česká kulturní novinářka a zahraniční reportérka, autorka řady rozhovorů a reportáží ze Spojených států, Jižní Afriky i Velké Británie. Ve studiu divadelní a filmové vědy na FF UK a v oboru uměleckého managementu na New York University (v rámci Fulbrightova stipendia) si vytvořila mezinárodní perspektivu, kterou od té doby přenáší do své novinářské práce. V médiu Reflex dlouhodobě přinášela reportáže a profilové rozhovory, mnohdy s významnými světovými osobnostmi, a díky svým reportážím získala čtyři hlavní roční ocenění vydavatelské společnosti Ringier. Od roku 2002 také stála v čele česko-anglického Festivalového deníku při Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Sama vyučuje kurzy tvůrčího psaní a umění reportáže na pražské pobočce New York University.
Pavlína Fechterová je česká odbornice na PR, mediální komunikaci a kulturní projekty s bohatými zkušenostmi. Pochází z Českého Krumlova, kde již po pádu totality aktivně spoluvytvářela kulturní scénu — organizovala festivaly, divadelní projekty, filmové kluby a působila jako dramaturgyně. Po studiích filmové vědy na Filozofické fakultě UK přešla do mediální praxe, angažovala se v PR České televize, a následně založila vlastní agenturu 2media.cz, která se specializuje především na kulturní, designové a lifestylové projekty. Jako pedagožka působí na Katedře produkce FAMU, kde vede výuku filmového PR. Ve své činnosti klade důraz na citlivost ke kulturním tématům, propojení mediálního světa a kreativních projektů, a na praktický přístup ke komunikaci projektů v médiích.
Lukáš Průdek:
Strategické plánování v uměleckých organizacích
Strategický plán není jen elegantní dokument nebo složitá excelová tabulka. Je to především způsob uvažování, který dokáže proměnit vizi v udržitelnou realitu. Přednáška představí teorii The Cycle autorů Michaela M. Kaisera a Bretta Egana, která popisuje strategické plánování jako opakující se cyklus kroků vedoucích ke stabilizaci a dlouhodobému rozvoji kulturních organizací. Dozvíte se, jak tento přístup může pomoci kulturním institucím lépe reagovat na vnější výzvy, posilovat uměleckou kvalitu a budovat publikum i finanční stabilitu. A může model, který vznikl ve Spojených státech, skutečně fungovat i v českém prostředí? A v českých regionech?
Lukáš Průdek v roce 2006 absolvoval katedru produkce na DAMU, ještě v době studií pracoval mimo jiné jako produkční studia Damúza a tajemník uměleckého provozu a produkční Divadla Nablízko. Devět let (2005–2014) pracoval v Dejvickém divadle jako vedoucí marketingu a produkce, v závěru svého působení také jako zástupce ředitelky. V letech 2014 – 2023 byl ředitelem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, které zastřešuje soubory činohry, opery, baletu, divadla pro děti a mladého diváka a edukační centrum Ateliér 3D. Jihočeské divadlo provozuje Otáčivé hlediště v Českém Krumlově – nejnavštěvovanější divadelní scénu pod širým nebem v ČR. V letech 2009 – 2011 absolvoval vzdělávací program Summer International Fellowship v oblasti arts managementu v DeVos Institutu při Kennedyho centru ve Washingtonu DC. V lednu 2024 se stal ředitelem Dejvického divadla. Na katedře produkce DAMU vyučuje studenty magisterského studia předmět Management kulturních organizací.
Magdaléna Hruška a Markéta Rychterová:
Kulturní negrantový fundraising aneb sponzoring, dárcovství a crowdfunding
Kdybyste měl*a o 30 % víc peněz z negrantových zdrojů na své kulturní aktivity – co byste s nimi udělal*a? Přednáška vás provede základními principy a praxí negrantového fundraisingu v kultuře – od sponzoringu přes dárcovství až po crowdfunding. Ukážeme si rozdíl mezi prosbou a nabídkou nebo proč nestačí říct „pomozte nám“, ale funguje „buďte u toho s námi“. Zaměříme se na to, co může kultura nabídnout – hodnoty, příběhy i publikum. Na konkrétních příkladech si ukážeme, jak může fundraising přinést nejen peníze, ale i vztahy, prestiž a stabilitu. Představíme si platformu pro rozvoj kulturního negrantového fundraisingu Artikula. Přijďte se dozvědět, jak dárce či sponzor hledá smysl a jak začít budovat komunitu, která vás podpoří.
Magdaléna Hruška a Markéta Rychterová jsou kulturní manažerky, které propojuje zájem o rozvoj kulturních a kreativních odvětví, regionální kulturu a udržitelný přístup k organizaci kulturních aktivit. Obě působí (mimo jiné) v Olomouci, kde se podílejí na činnosti platformy Kreativní Olomouc a stojí za platformou pro kulturní negrantový fundraising Artikula. Magdaléna řídí Nadační fond Pramen Luhačovice, participuje na aktivitách spolku Zlínský Zvěřinec, je aktivní v kulturní komisi města Rady města Olomouce a Krajské inovační platformě pro kulturní a kreativní odvětví, konzultuje a lektoruje. Jako doktorandka (UP Olomouc) se zaměřuje na výzkum spolupráce mezi municipalitami a kulturním neziskovým sektorem mimo kulturní centra. Markéta je vedoucí projektového managementu a fundraisingu platformy pro současné umění PAF a doktorandkou na MUNI Brno, kde se věnuje podpoře kulturních a kreativních odvětví a managementu kulturních organizací s důrazem na festivaly. Mimo to je také lektorkou, ale i konzultantkou, věnuje se také vytváření projektových žádostí na zakázku. Obě se aktivně angažují v podpoře lokální kultury a jejím propojení s komunitou i místem.
Ondřej Cihlář:
To není země, to je zahrádka!? Komu patří veřejný prostor a jak se o něj staráme?
Jsme dobrými zahrádkáři, tedy pečovateli o naše města a veřejný prostor nebo jsou Češi spíše kozly v petrželi? Vzkvétají naše města? Anebo je pro nás péče o podobu měst a veřejný prostor „španělská vesnice“ a vypadá to u nás jako na „českém dvorečku?“ Daří se nám zapojovat veřejnost do rozvoje měst a kdo má za co zodpovědnost?
Divadelník a moderátor Ondřej Cihlář si všímá nejpalčivějších bolístek našich měst, pokusí se je pojmenovat a představí záměr budoucích tematických večerů se zkušenými odborníky na dané problémy – šité na míru různým městům, jejím zastupitelům a obyvatelům.
Ondřej Cihlář je jedním ze zakladatelů populárního Divadla Vosto5, jehož je jedním ze spoluautorů, v mnoha projektech aktérem a v některých i režisérem. Absolvoval obor režie – dramaturgie na Katedře Alternativního a loutkového divadla DAMU v ateliéru Miroslava Krobota. V současné době se kromě účinkování ve Vosto5 a dramaturgií projektů na pomezí divadla a vzdělávání, věnuje moderování diskusních pořadů pravidelně např. Vizitka na stanici Český rozhlas Vltava a řady talkshow (Kupé v lese s Petrem Prokopem, Camping pro IPR Praha) ad. Rozhovory s architekty a urbanisty se snaží příklady dobré praxe inspirovat v citlivé péči o veřejný prostor veřejnost a zastupitele měst a obcí. Věnuje se také rozhlasové tvorbě (např. Vyvážená revue nebo Kabaret v éteru, Proton!!!). Autorský rozhlasový interaktivní seriál Návrat ´68, byl oceněn Novinářskou cenou za rok 2018. Ve své pedagogické činnosti se na Katedře nonverbálního divadla HAMU věnuje současným tendencím nového cirkusu, je autorem knižních publikací Nový cirkus a Orbis cirkus.
Ondřej Horák (Fuczik):
Umělkyně a umělci pomáhají rozvíjet komunity. Projekt Kul.turista v rámci EHMK 2028.
Projekt Kul.turista umožňuje všem obyvatelům města již třetím rokem zapojit se do programu EHMK. Tím, že podporuje kulturní, společenské, kreativní a umělecké činnosti samotných obyvatel a iniciuje komunitní a sousedské akce, rozšiřuje se a zpřístupňuje se i kulturní nabídka mimo centrum a v okrajovějších částech. Jeho cílem je zapojení domácích i zahraničních umělců/umělkyň do komunitních projektů, nabízet nové způsoby řešení, vzájemně se inspirovat. Projekt vznikl v roce 2023 a skončí zahájením EHMK v Českých Budějovicích v roce 2028.
Ondřej Horák (Fuczik) je autorem výstavních, vzdělávacích a sociálně angažovaných projektů. Za publikaci „Proč obrazy nepotřebují názvy“ získal (společně s J. Frantou) ocenění Magnesia Litera. Zakladatel vzdělávací platformy Máš umělecké střevo?
Kurátor projektu Benzinka (společně s M. Sybolovou, 2006-10), spoluautor mezinárodního uměleckého projektu Cargo (2007-10) , Akropolis (2012-13). Lektor a autor doprovodných programů v Národní galerii v Praze (2005-09), vedoucí Lektorského centra GASK (2009-11). Realizátor doprovodného programu Ceny Jindřicha Chalupeckého (2011-15), vedoucí doprovodných programů tranzitdisplay (2014-16) a Galerie Rudolfinum (2016-17), iniciátor projektu Artpark (2016). Autor prezentačních a sociálně angažovaných projektů Obrazy pro nevidomé (2010-11), Obrazy u seniorů (2011), Věznice: místo pro umění (2011-12), Praha – hranice (projekt s cizinci, 2018-19) nebo Nezůstaneš sám (projekt pro hospic, 2019). V současné době spolupracuje s EHMK České Budějovice jako kurátor několika projektů.
Denisa Václavová:
Prostory a místa
Najděte si místo ve veřejném prostoru, o kterém se domníváte, že potřebuje podpořit, změnit, přetvořit, upravit, zrekonstruovat, zachránit, zachovat, zvelebit, zvýraznit, doplnit, oživit… Dejte si čas na jeho prozkoumání, někam se posaďte, chvíli v něm zůstaňte, nikam nespěchejte. Jak se v místě cítíte? Jak se v něm lidé pohybují? Co vám zde chybí? Čeho je příliš? Povídání o prostorách a místech pro umění s festivalovou kurátorkou.
Denisa Václavová vystudovala produkci na divadelní fakultě AMU, poté pokračovala ve studiu volného a užitého umění na pražské UMPRUM. Založila festival 4+4 dny v pohybu. Vedla a vede kurzy Arts Managementu pro různé umělecké školy (DAMU, UMPRUM, FAMU, AVU a další). Je kurátorkou několika galerií – Galerie Vzlet ve Vršovicích, Galerie Proluka a Galerie ve FN Motol ve spolupráci s prof. Robertem Lischke. Je spoluautorkou knihy Site specific (Pražská scéna 2008), Divadlo v netradičním prostoru, performance a site specific (AMU, 2010) nebo katalogu PROLUKA mapující vršovické aktivity. V roce 2024 připravila autorskou výstavu pro Galerii hlavního města Prahy (David Böhm a Jiří Franta) a rozsáhlou výstavu pro Kunsthalle Praha (Ester Geislerová). V roce 2025 se chystá její nová kniha, tentokrát půjde o sbírku básní v próze s názvem Odložit šaty.
Kontakt: Nikola Böhmová > produkce > n.bohmova@icloud.com