Konferenci a následnou debatu uvádí Lucie Vopálenská.
Dramaturgii konference vytvořila Kamila Ženatá.
„Zdravé děti se nebudou bát života, pokud jejich rodiče budou mít dostatek integrity, aby se nebáli smrti.“ E. Erikson
Konference o zkoumání různých pohledů na konce a konečnost v našem světě. Od zániků hvězd a galaxií až po ztráty každodenních jistot, které jsme dosud považovali za samozřejmé. Nejen zrušená kina, opuštěné domy, vyhaslé vztahy, ale i rozpadající se obraz světa – to vše odhaluje skrytou vrstvu naší existence. Co konce říkají o životě, o času, o paměti a o schopnosti hledat nové významy v troskách starých struktur? Dokážeme přijmout, co vypovídají o povaze naší existence a jak pomáhají lépe pochopit hodnotu přítomného okamžiku?
prof. RNDr. Svatopluk Civiš, CSc., DSc.:
Prolog – Zrození a zánik hvězd
prof. MUDr. Jiří Horáček, PH.D., FCMA:
Ke kořenům existenciální tísně
doc. Mgr. Tereza Matějčková Ph.D.:
I se zřetelem na nekonečno. O nemožnosti myslet konečnost bez přesahu
Petr Koubský:
Umělá inteligence: konec čeho všeho?
PhDr. Martin Mahler:
Vzpomínání na budoucnost
Jitka Vodňanská:
Aničá – pomíjívost
Lenka Lagronová a Vít Roleček:
Epilog – Žlutý dům, poema pro dva hlasy
Diskuze s přednášejícími
– moderuje Lucie Vopálenská
Pořádají Čtyři dny a Dejvické divadlo
O přednášejících
Prof. RNDr. Svatopluk Civiš, DSc.
Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (Přf. UK, obor chemie, RNDr. 1980, CSc. 1986, prof. 2012). Od roku 1990 působí na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, AV ČR, kde vykonává funkci vedoucího oddělení Spektroskopie.
V roce 1988 obdržel prestižní stipendium – Alexander von Humboldt Fellowship a na univerzitě Justuse Liebiga v německém Giessenu se věnoval studiu a experimentální detekci infračervených spekter molekulárních iontů. Po dvou letech v Německu se vrátil zpět do Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, kde začal rozvíjet laboratorní techniky spektroskopie vysokého rozlišení. V roce 1992 obdržel pozvání od nositele Nobelovy ceny G. Herzberga a dva roky pracoval
v Herzbergově institutu pro astrofyziku, NRC, v kanadském městě Ottawa. V roce 1994 se vrátil do mateřského ústavu a jeho současná vědecká činnost je zaměřena především na aplikace, využívající experimentální techniky spektroskopie s Fourierovou transformací ve spojení s lasery.
Je autorem více než 200 odborných publikací, byl a je řešitelem nebo spoluřešitelem více než 20 mezinárodních (evropské, japonské) a českých grantů. Od roku 2015 zastupuje Českou republiku v Mezinárodní astronomické unii.
Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA
Jiří Horáček absolvoval v roce 1991 Lékařskou fakultu University Karlovy v Plzni, hodnost Ph.D. obdržel v r. 2002, docentem psychiatrie od r. 2004 a profesorem psychiatrie byl jmenován v roce 2009. Absolvoval výcvik v dynamické psychoterapii a vyjma psychiatrické atestace je nositelem také nadstavbové specializace v psychoterapii.
Výzkumně se zaměřuje na funkční zobrazení mozku a zabývá se neurobiologií schizofrenie a deprese, mechanismem účinku antipsychotik a psychedelik, modelováním aktivity nervové tkáně a behaviorálním efektem psychoaktivních látek.
Pracuje v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) a na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2007-2009 a 2015-2017 působil jako předseda výboru České neuropsychofarmakologické společnosti (ČNPS). Autor nebo spoluautor několika monografií a více nežli 200 článků v odborných periodicích.
Nejvýznamnější publikace profesora Horáčka byly věnovány neurobiologii léčby sluchových halucinací, neurobiologií schizofrenie, souvislostí mezi náladou, aktivitou serotoninu v mozku a citlivostí k inzulínu a mechanismu účinku psychedelik.
Od 1. 9. 2025 je ředitelem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).
Doc. Tereza Matějčková
Vystudovala filozofii a religionistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Do roku 2023 byla odbornou asistentkou pro obor filosofie na Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, v témže roce byla jmenována docentkou. Je autorkou řady studií publikovaných v češtině i v zahraničí, překládá do češtiny a němčiny, jako editorka se podílela zejména na titulech nakladatelství Oikoymenh. Její kniha Kdo tu mluvil o vítězství? Osm cvičení ve filosofické rezignaci (2022) byla nominována na cenu Magnesia Litera 2023.
Petr Koubský
je analytik a publicista. Vystudoval průmyslovou automatizaci na VŠCHT, do roku 1990 pracoval jako programátor, pak byl spoluzakladatelem vydavatelství Softwarové noviny, kde pracoval jako šéfredaktor stejnojmenného časopisu a později jako šéfredaktor časopisu Inside – Trendy a strategie na českém trhu IT. V současné době je redaktorem Deníku N pro vědu a techniku a Učí vědeckou žurnalistiku na FF UP v Olomouci. Moderuje odborné konference, učí na VŠE a na FF UK v Praze. Je jedním ze zakladatelů experimentální vzdělávací instituce iCollege. Řídí internetový magazín 067.cz. Mezi jeho odborné zájmy patří sociologie informatiky, data science, sociální sítě a bezpečnostní technologie.
Jitka Vodňanská
Jitka je uznávaná česká psychoterapeutka a lektorka budhistické meditace vipassana. Pracuje ve Středisku pro mládež a rodinnou terapii u Apolináře a vede privátní praxi. Svůj barvitý životní příběh popsala v knize Voda, která hoří.
Po studiích antropologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy si Jitku vybral Jaroslav Skála do svého týmu v protialkoholní léčebně u Apolináře. V následujících letech absolvovala studium psychologie a několik psychoterapeutických výcviků. Ze Střediska pro děti a mládež, které jí docent Skála svěřil, časem vytvořila Středisko pro psychoterapii a rodinnou terapii, které funguje dodnes.
Provdala se za spisovatele a písničkáře Jana Vodňanského, s nímž má syna Tomáše. Rodina žila v disidentských kruzích a pořádaly se u nich bytové přednášky. Po rozvodu se Jitka sblížila s Václavem Havlem a jejich vztah přetrval do počátku 90. let. V listopadu 1989 spoluzakládala Občanské fórum. Po revoluci se Jitka přiklonila k buddhismu a meditaci a jejím duchovním domovem se stala Barma, kam cestuje každý rok. Zkušenost s buddhistickými meditačními technikami promítá do své praxe a bývá hostem seberozvojových setkání.
V roce 2018 vydala autobiografickou knihu Voda, která hoří, plnou vzpomínek na ukrajinskou babičku, vzácné venkovské dětství v Jižních Čechách, léta studií a atmosféru 60. let v Praze nebo svébytný svět protialkoholní léčebny u Apolináře.
PhDr. Martin Mahler
Působí jako psychoanalytik v soukromé praxi v Praze, tréninkový a supervizní analytik Mezinárodní psychoanalytické asociace (IPA), Mezinárodní asociace vztahové psychoanalýzy a psychoterapie (IARPP) a asociovaný člen Tel Aviv Institute for Contemporary Psychoanalysis (TAICP). Bývalý prezident České psychoanalytické společnosti (ČPS IPA) a Rafael Institutu. Externě vyučuje psychoanalýzu na katedře psychologie UP v Olomouci a v Institutu aplikované psychoanalýzy (IAPSA). Působí jako výcvikový terapeut a supervizor Rafael Institutu. Zabývá se mj. psychickým traumatem a jeho mezigeneračním předáváním, odkazem S. Ferencziho pro současnou psychoanalytickou léčbu a rozvíjením myšlenek psychoanalytické teorie pole. Spoluorganizuje mezinárodní konference věnované např. strachu z cizího, xenofobii a antisemitismu (2015), pomoci civilistům ve válce (2016) a psychické změně v jednotlivcích, v institucích a ve společnosti (2017).
Lenka Lagronová
Vystudovala Pedagogickou fakultu UK a dramaturgii na AMU v Praze. Spolupracovala s režisérem Petrem Léblem v Divadle Na Zábradlí, později se stala členkou řádu karmelitek a řeholní sestrou. Napsala dvacet tři divadelních her, televizní scénář a hru pro rozhlas. Dočkala se sedmnácti tuzemských inscenací svých děl. Její Terezka obdržela Cenu Alfréda radoka za nejlepší hru roku 1997, rozhlasová hra Vstaň, prosím tě získala v roce 1999 v soutěži Českého rozhlasu cenu za debut a v roce 2002 pak získala Čestné uznání v soutěži Prix Bohemia.
Vít Roleček
je český herec. Již od dětství se věnoval recitaci na ZUŠ, úspěšně se účastnil mnohých recitačních soutěží a přehlídek. Po osmiletém gymnaziálním studiu byl přijat na Katedru autorské tvorby a pedagogiky pražské DAMU k profesoru Vyskočilovi, o rok později na herectví na Katedře činoherního divadla DAMU, kde pod vedením Jany Hlaváčové či Ladislava Mrkvičky v roce 2016 promoval.
Již při škole hostoval na různých scénách, mimo jiné ve VILA Štvanice, Činoherním klubu a Městském divadle Mladá Boleslav. Od roku 2016 je v angažmá v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Spolupracuje s českými i zahraničními televizními a filmovými produkcemi. Věnuje se recitaci a účinkuje v rozhlasových hrách a pořadech Českého rozhlasu.
Volné chvíle tráví tvůrčím chatařením v Železných horách. Je nadšený dekoratér interiéru a především výrobce designových stínidel na lampy z pečicího papíru.
Lucie Vodňanská
V současnosti se na stanici Český rozhlas Plus věnuje pořadům Pro a proti, Zaostřeno, a dříve také moderovala Radiofórum. Pro veřejnoprávní rozhlas začala pracovat v roce 1991 coby externistka ve slovenské redakci vysílání pro národnostní menšiny.
Od roku 1995 byla spolupracovnicí slovenského vysílání Rádia svobodná Evropa/Rádio Svoboda, poté, co se přestěhovalo v Mnichova do Prahy. V letech 1997 až 2004 v České televizi spolumoderovala a připravovala diskusní pořad Na hraně.
Mezitím se stala zaměstnankyní Českého rozhlasu 6 – Rádia svobodná Evropa, posléze Českého rozhlasu 6. Připravovala zde pořady Studio STOP, Vědník, Jak to vidí, Rozmluvy, Zaostřeno na občana, Inventura…
Zajímá se především o sociální, kulturně-politická a společenská témata.
Současně s gymnáziem studovala hru na klavír a varhany na Lidové konzervatoři/Konzervatoři Jaroslava Ježka, posléze strávila čtyři roky na Evangelické theologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
