Sacre!

Kdo by tedy měl být obětován? A především: kdo by neměl? Divadlo HORA, které se zaměřuje na práci s herci s kognitivním postižením interpretuje jedno z nejslavnějších a nejskandálnějších děl baletní historie Svěcení jara. Poprvé bylo toto dílo s hudbou Igora Stravinského a v choreografii Václava Nižinského uvedeno v Paříži v roce 1913. V nové verzi –  v režii Teresy Vittucci a Anniny Machaz – se původní zápletka nově interpretuje s humorným nádechem. Příběh o obětování mladé ženy, která se dramaticky utancuje k smrti, se poněkud otřásá. Robot nebo Bohyně jara? Tlak vrstevníků nebo rituál? A kdy se z prstu stane smrtící dráp? Necháme se unést na výlet a odevzdáme se vytržení. Ve vlastnoručně zhotovených kostýmech se účinkující proměňují v extatické housenky. Jak se míhají roční období, jsme svědky jejich překvapivých proměn. Závod s časem začal. A jaro se opět vrátí.

Teresa Vittucci je vídeňská umělkyně, která od roku 2015 žije v Curychu. Její praxe vychází z oblasti současné taneční performance a zkoumá feministické a queer pohledy na popkulturu, historii a náboženství. Součástí procesu je vždy subverzivní humor, který je obecně podstatným aspektem její práce. Kromě své rozsáhlé sólové tvorby spolupracuje také s dalšími umělci, jako jsou Colin Self, Marilú Mapengo Namoda, Annina Machaz, Simone Aughterlony, Nils A. Lange, Michael Turinsky a Claire V. Sobottke, Melanie Jame Wolf a Divadlo HORA. Teresa získala cenu uznání města Curychu za mimořádnou uměleckou práci v roce 2018 a Švýcarskou taneční cenu za první část trilogie HATE ME, TENDER v roce 2019. V roce 2022 vytvořila na pozvání Centre Pompidou a Leopoldine Turbat představení RIDE jako reakci na významné feministické dílo avantgardní umělkyně a filmařky Ulrike Ottinger. SACRE! mělo premiéru ve stejném roce. Na podzim roku 2023 byla Teresa přizvána Deutsches Theater Berlin, aby se vrátila ke svému sólu, výsledek HATE ME, TENDER_revisited je součástí repertoáru a pravidelně se v Berlíně uvádí.

Annina Machaz je švýcarská herečka a tvůrkyně aktuálního, performativního umění s unikátním poeticko-absurdním rukopisem. Narodila se a vyrostla v Curychu. Maturitu absolvovala na uměleckém gymnáziu Gymnasium Unterstrass, poté získala bakalářský a magisterský titul v oboru herectví a scénického umění na Bernské univerzitě umění (Bern University of the Arts). Během studií získala prestižní stipendium Migros Kulturprozent a byla oceněna cenou „Best Actors Award“ za roli Ofélie na mezinárodním festivalu ACT v Bilbau.  V roce 2014 spolu s Mirou Kandathil a Nilsem Amadeem Langem vytvořila představení Follow us, za které obdrželi švýcarskou cenu pro nové talenty PREMIO. S Mirou Kandathil spolupracovala na dalších performancích jako Ask the Oracle a Nora oder ein Altenheim, které byly pozvány na řadu evropských festivalů. Vedle vlastní tvůrčí práce se věnuje i spolupráci s významnými osobnostmi, například s Ivo Dimchevem (ve hře FEST jako „Girl from the audience“), Ann Liv Youngovou (Captain Hook v „Peter Pan“), Helenou Florentinou Holzingerovou (např. „Calamity Jane“ v Apollon, čarodějnice v TANZ, Dante ve A Divine Comedy).

Divadlo HORA z Curychu je jednou z nejznámějších nezávislých divadelních, tanečních a performativních skupin ve Švýcarsku. Divadlo založil v roce 1993 režisér a divadelní pedagog Michael Elber. Středobodem práce souboru jsou herci s kognitivním postižením IV. stupně. Divadlo pravidelně spolupracuje s významnými umělci a kolektivy ze Švýcarska i zahraničí a vystupuje na místní, národní i mezinárodní divadelní scéně. Divadlo HORA je od roku 2003 také kulturní dílnou pro osoby s poruchami učení. Jako taková je součástí nadace Züriwerk, která se věnuje pomoci lidem s převážně kognitivním postižením. Vedle dvou divadelních oddělení „HORA-Labor“ a „HORA-Produktion“ existuje od roku 2005 další samostatný umělecký projekt: HORA’BAND. Funguje nezávisle na divadelním souboru a vystupuje na koncertních pódiích a hudebních festivalech. Divadlo HORA získalo za svou práci několik významných divadelních cen a ocenění.