Odradky (nebytové prostory) zvukové,
Intervence do několika místností 3. patra Domu trubicemi patafyzického naslouchátka listují archivy i budoucností pochmurné stavby a jejího okolí. Některé jen zesilují atmosféru zaprášených prostorů a koutů, jiné poodkrývají latentní existenci ukrytých průhledů mezi každodenností a vchodem do čtvrtého rozměru.
Vystavující: Kaoru Tsunoda (Japonsko), Timothy Nohe (USA), Lisa Moren (USA), Dan Senn (USA), Jan Bartoš (CZ), Pavel Sterec, Om-bea a další. Součástí výstavy jsou studentské projekty FAMU/ DAMU/ ČVUT/ VŠUP.
Jan Bartoš: úkryty – diaprojekce a instalace
Lisa Moren:
instalace
Timothy
Nohe: mechanické objekty
Kaoru Tsunoda:
kinetická instalace
Dan Senn:
zvuková a kinetická instalace
paramlok: psychoterapeutická situace
studentské projekty FAMU/DAMU/ČVUT/VŠUP
ombea: reagující místnost http://pash.tk
Pavel Sterec: za zdí - zvuková instalace
Klára Doležálková: ne(mobil)-ní - telefonická instalace
Aleš Čermák: stacatto zvuková instalace
V jedné ze svých krátkých povídek „Starost hlavy rodiny“, odehrávající se na schodišti jednoho z nejmenovaných pražských činžovních domů, popisuje Franz Kafka setkání s groteskní bytostí, jíž přisoudil autor zvláštní slovansky znějící jméno „Odradek“. Poněkud tísnivá atmosféra opuštěného domu, stojícího na pozemcích patrně nestaršího pražského židovského hřbitova - „Židovské zahrady“, zrušené králem Vladislavem ke konci 15 století, se stala inspirací několika minimálních intervencí do jedné z části třetího podlaží „Domu“. „Odradek“ je sice jen nemotorným a trochu poťouchlým povalujícím se mechanismem bezdomovcem, „bez stálého bydliště“, sestrojeného z dřevěné špulky a klubek nití, ale právě pro svoji povahu existence na pomezí hmyzího života a zevlování nabízí metaforu pro kapricím několika hostujících nájemníků.
"Jakpak se jmenuješ?" zeptáte se. "Odradek," řekne on. "A kde bydlíš?" "Bydliště nestálé," řekne a směje se; avšak je to smích, jaký lze vydávat bez plic. Zní to jako šelestění spadlého listí.“
Nájemníci dočasného bytového střediska a partaje Odradků tvoří několik hostů pražského Nového města přijedších z dalekého Japonska a Spojených států a skupina studentů Filmové a televizní fakulty AMU, spolupracující s kolegy z několika pražských středních a vysokých uměleckých a technických škol.Někteří si zvolili konkrétní paměť architektury Domu, další se ponořili do imaginativních vrstev depozitáře zdánlivě prázdné budovy, kde jako by se dějiny na 15 let zastavily a přetrvává skanzen bezčasí konce 80. let minulého století.Za okny se toho zdánlivě změnilo hodně, ale když se nad tím trochu zamyslíte, tak to možná je jen naše zdání a přání. Typy a design „odradků“ jsou pochopitelně mnohem sofistikovanější než před sto lety.
Kaoru Tsunoda
z Japonska pojednává jednu z místností jako opuštěnou hernu,
kde kdosi nechal stolek se zvláštní stolní hrou s neznámými
a patafyzickými pravidly.
Timothy Nohe z USA vytvořil trojici site specific variace na kinetické zvukové objekty, vytvořené z nalezených materiálů a věnované fluxovému umělci Joe Jonesovi.
Lisa Moren z USA vystavuje zvukovou instalaci na téma čištění a očisty. http://www.research.umbc.edu/%7Elmoren/
Dan Senn z USA navrhl zvukovou a kinetickou site specific instalaci k tématu Odradek. http://www.newsense-intermedium.com
Úkryty Jana Bartoše je proměňující se diaprojekce věnovaná dokumentaci a rehabilitaci dočasné architektury lidí, kteří dlouhodobě nebydlí a někteří z nich jakoby náhodou posedávají nedaleko Domu na stanici metra se symbolickým názvem „Národní“.
Paramlok – asanatorium je kineticko-komunitní terapeutická instalace pro odložené, umírající a nemocné pokojové rostliny.
Ombea je interaktivní prostředí a reakce prostoru na návštěvníka, vstupujícího do místnosti. Jsou to 4 moduly pracujících se světlem a zvukem, reagujícím na dění v místnosti. http://pash.tk tým: FAMU/DAMU/ČVUT/VŠUP.
Pavel Sterec ve zvukové instalace „za zdí“ využívá jeden z nejstarších a nejpoužívanějších odposlouchávacích zařízení – hrnečku. Při jeho přiložení na stěnu se ozývá zvuk, který se v Domě rozléhal před patnácti lety: zvuky vycházející ze zubařských ordinací.
Site specific instalace Aleše Čermáka– zapomětliví instalatéři čerpá z architektonických dispozic a indispozic Domu: kapání, prosakování vody, opadávání omítky, skřípání podlahy. Jsou zde zvýrazněny spojitosti interiéru a předmětů a tvoří proměnlivou kombinaci ambientních zvuků.
Flash back Kateřiny Držkové je zvuková a obrazová revokace pocitů a pohybu člověka, orientujícího se uvnitř Domu pouze prostřednictvím informací poskytovaných fotoaparátem.
Tele-re-portace Kláry Doležálkové je mobilní telefon, který na dobu trvání festivalu přestane sloužit jako pouhý prostředník komunikace, osamostatní se od své majitelky a aktivuje snad svoji autonomní a zapomětlivou SIM paměť.
Gabriel Vach opráší a doplní různé typy cedulek a orientačních nápisů v prostoru domu.
Součástí projektu Odradek je také pokusné vysílání „Rádia Jungmann“, které si mohou naladit obyvatelé v sousedství na svých přijímačích (vysílací frekvence bude oznámena na vývěskách).
podílejí se: FAMU, ČVUT, Komunikační prostor Školská, Nový Prostor, Otevřené Ateliéry Dolní Počernice, RadioLemurie, Střední průmyslová škola sdělovací techniky Praha, s další.
Připravil: Miloš Vojtěchovský
|
|
||||||||