Loading...

Čtyři dny | Four days

2009

Recenze 4 + 4 dny v pohybu a Místa činu I.

Divadla přelidněného světa

…těžké jádro festivalu tvořila série představení z oblasti postdramatického divadla, zejména divadla tanečního. Objevila se tu jména mezinárodně uznávaných tvůrců a souborů, která jsou v České republice dosud neznámá nebo známá jen dotykově vedle v Praze již známého Teatru Cinema z Polska…

… Chtít vypěstovat davové instinkty či naopak jim uniknout až na onen břeh, zařadit se do parademarše nebo propadnout pohybové anarchii, to vše jsou reakce těla na situaci přelidněného světa. Festival 4 + 4 dny v pohybu přiložil ucho na jeho upocenou hruď a provedl diagnózu. Vyšvihl se letos na českého divadelně-festivalového tygra…

Nina Vangeli, Svět a divadlo, prosinec 2009

 

Dvakrát Čtyři dny v pohybu

…site-specific projekty probíhaly v rychlém sledu po celých osm dní, mapovaly jak prostor uvnitř budovy, tak okolí stavby. Tzv. „city vycházky“ s různými osobnostmi byly všechny v předstihu vyprodány, až se zdálo, že architekturou a zájmem o ni žije velká část příznivců festivalu. Úplný závěr pak patřil diskuzi o díle a odkazu Karla Pragera, následované sofistikovaným herecko-uměleckým projektem Jána Mančusky Neviditelný – Hraní v sekvencích, prezentovaným na vnitřním schodišti. Záměr organizátorů festivalu, v šíři zmapovat potenciál budovy s neustále se měnící funkcí-náplní a změnit zažité stereotypy jejího vnímání, zněl v začátcích neskromně. Po skončení akce se dá říci, že ačkoli divadelní projekty typu site specific mají v našem uměleckém prostředí za sebou teprve první desetiletí, publikum se stále vzrůstajícím zájmem akce tohoto typu sleduje.

Eva Červinková, era 21, říjen 2009

 

Vladimir 518, David Vrbík, Ondřej Anděra – SPAM Karel Gott Prager

Monumentální Sněmovnu národů bývalého Federálního shromáždění, která je sama architektonickým otazníkem, pohltil Vladimír 518 svým audiovizuálně laserovým dokumentem o kontroverzním architektovi Karlu Pragerovi. Digitální obrazy skic, črt a návrhů někdy až šílených architektonických vizí Karla Pragera (pyramida na Staroměstském náměstí) tapetovaly, rozšiřovaly, nafukovaly či naopak prohlubovaly celý interiér prostoru. Pod nimi jako mágové řídili vše tři titěrné lidské faktory – Vladimír 518, Ondřej Anděra a David Vrbík. Vibrace a dunění hudebních samplů Ondřeje Anděry brzy prostoupili do našich těl a zapojili nás tak aktivně do hry. Opravdu netradiční podívaná. Jen pravda, milovníka architektury asi tento SPAM nakazí ještě o něco více než tanečního kritika.

Markéta Faustová, Taneční zóna, 22. října 2009

 

Yasmeen Godder tančí na vlně coolness

Izraelská tanečnice a choreografka Yasmeen Godder vytvořila ve své inscenaci s názvem Singular Sensation odvážnou studii lidského chování a vzájemných sociálních vazeb. V zakřiveném prostoru „U rampy“ dochází k postupným konfrontacím pěti tanečníků, kteří modelují vyhrocené či kontroverzní situace. Na povrch tak vyplouvají předsudky, atavismy a další zasuté mechanismy našeho chování. Taneční jazyk je eklektický, univerzální. Některé z obrazů přitom evokují atmosféru jazyka coolness dramatu. Singular Sensation v sobě totiž, stejně jako repliky cool dramatu, ukrývá sdělení, že pod drsnými slupkami člověk obvykle skrývá křehké a zranitelné jádro.

Julie Kočí, Taneční zóna, 22. října 2009